V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Na publikovaném snímku, který zpřístupnila NASA, je umělecké ztvárnění sondy Parker Solar Probe, která se blíží ke Slunci. Díky revolučnímu tepelnému štítu, který je schopen odolat teplotě až 1 370 stupňů Celsia, je sonda navržena tak, aby snesla sluneční žár jako nikdy předtím. Sonda NASA se chystá proletět blíže ke Slunci než jakýkoliv jiný objekt vyslaný dříve.
V roce 2018 byla vypuštěna sonda Parker Solar Probe, která má za úkol zblízka pozorovat Slunce. Od té doby prolétává přímo sluneční korónou – vnější atmosférou viditelnou během úplného zatmění Slunce. Jejím dalším milníkem je největší přiblížení ke Slunci. Podle plánů by měla sonda v úterý 24. prosince proletět horkou sluneční atmosférou a přiblížit se na rekordních 6 milionů kilometrů od povrchu Slunce.
Jak sonda toto přiblížení zvládla, se manažeři mise dozvědí až několik dní po průletu, protože sonda bude mimo dosah komunikace. Parker Solar Probe se měla podle plánu dostat více než sedmkrát blíže ke Slunci než předchozí sondy a při nejtěsnějším přiblížení dosáhnout rychlosti 690 000 km/h. Je to nejrychlejší kosmická sonda, jaká kdy byla postavena, a je vybavena tepelným štítem, který dokáže odolat spalujícím teplotám až 1 370 stupňů Celsia.
V této vzdálenosti bude kolem Slunce kroužit nejméně do září 2025. Vědci doufají, že lépe pochopí, proč je koróna stokrát žhavější než povrch Slunce a co pohání sluneční vítr, nadzvukový proud nabitých částic, který neustále proudí ze Slunce.
Hřejivé sluneční paprsky umožňují život na Zemi. Silné sluneční bouře však mohou dočasně narušit rádiovou komunikaci a přerušit dodávky energií. Slunce se v současné době nachází v maximální fázi svého jedenáctiletého cyklu, což vyvolává barevné polární záře na nečekaných místech.
„Je to náš nejbližší a nejpřátelštější soused,“ řekl Joe Westlake z NASA, „ale občas se také trochu zlobí.“
Zdroj: https://phys.org/news/2024-12-nasa-parker-solar-probe-aims.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí