Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


10.09.2026
Letní putování vesmírem 2026

Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

26.08.2026
Částečné zatmění Měsíce nad ValMezem v pátek 28. 8. 2026 ráno

V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

17.07.2026
Víkend s nanosatelity

O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice.  Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Supermasivní černá díra Mléčné dráhy se zrodila z neuvěřitelné kosmické srážky

Supermasivní černá díra Mléčné dráhy se zrodila z neuvěřitelné kosmické srážky

08.10.2024
Počítačová simulace splynutí dvou černých děr
Credit: NASA/CXC/A. HOBART, JOSH BARNES
(U. OF HAWAII), JOHN HIBBARD (NRAO)

Nový výzkum naznačuje, že centrální supermasivní černá díra Mléčné dráhy vznikla splynutím s jinou černou dírou přibližně před 9 miliardami let. Původ příznačně pojmenovaných supermasivních černých děr, jejichž hmotnost může být milionkrát až miliardkrát větší v porovnání s hmotností Slunce a které se nacházejí v centru většiny galaxií, zůstává jednou z největších záhad vesmíru.

Vědci z Nevadského centra pro astrofyziku (Nevada Center for Astrophysics – NCfA) při UNLV (University of Nevada, Las Vegas) nyní odhalili přesvědčivé důkazy, které naznačují, že supermasivní černá díra v centru naší Galaxie, známá jako Sagittarius A* (Sgr A*), pravděpodobně vznikla při dávném vesmírném splynutí.

Studie, která byla nedávno publikována v časopise Nature Astronomy, vychází z nedávných pozorování dalekohledu Event Horizon Telescope (EHT), který v roce 2022 pořídil první přímý snímek černé díry Sgr A*. EHT, který je výsledkem globální výzkumné spolupráce, synchronizuje data z osmi existujících radioteleskopů po celém světě a vytváří tak obrovský virtuální teleskop o velikosti Země.

První snímek supermasivní černé díry
v centru naší Galaxie
Credit: EHT Collaboration

Toto je první snímek Sgr A*, supermasivní černé díry v centru naší Galaxie. Jedná se o první přímý vizuální důkaz přítomnosti této černé díry. Pořídil jej dalekohled Event Horizon Telescope (EHT), který propojil osm existujících radioteleskopů po celé planetě do jednoho virtuálního dalekohledu „velikosti Země“. Dalekohled je pojmenován podle horizontu událostí, hranice černé díry, za kterou nemůže uniknout žádné světlo.

Zkoumání vzniku Sagittarius A*

Astrofyzici z UNLV Yihan Wang a Bing Zhang využili data z pozorování Sgr A* pomocí EHT k hledání důkazů o tom, jak mohla vzniknout. Předpokládá se, že supermasivní černé díry rostou buď akrecí hmoty v průběhu času, nebo splynutím dvou existujících černých děr.

Tým UNLV zkoumal různé modely růstu, aby pochopil zvláštní rychlou rotaci a nesouměrnost Sgr A* vzhledem k úhlovému momentu Mléčné dráhy. Tým prokázal, že tyto neobvyklé vlastnosti lze nejlépe vysvětlit velkým splynutím Sgr A* s jinou supermasivní černou dírou, pravděpodobně pocházející ze satelitní galaxie.

Tento objev nám otevírá cestu k pochopení toho, jak supermasivní černé díry rostou a vyvíjejí se,“ řekl Wang, hlavní autor studie a postdoktorand NCfA na UNLV. „Nesouměrně vysoký spin Sgr A* naznačuje, že se mohla spojit s jinou černou dírou, což dramaticky změnilo její amplitudu a orientaci rotační osy.“

Pomocí sofistikovaných simulací vědci modelovali důsledek splynutí a zvažovali různé scénáře, které odpovídají pozorovaným rotačním vlastnostem Sgr A*. Jejich výsledky naznačují, že sloučení s poměrem hmotností 4:1 a vysoce skloněnou orbitální konfigurací by mohlo reprodukovat vlastnosti pozorované EHT.

Časová osa sloučení a galaktická historie

K tomuto sloučení došlo pravděpodobně před přibližně 9 miliardami let po splynutí Mléčné dráhy s galaxií Gaia-Enceladus,“ uvedl Zhang, profesor fyziky a astronomie na UNLV a zakládající ředitel NCfA. „Tato událost nejenže poskytuje důkazy pro teorii hierarchického slučování černých děr, ale také umožňuje nahlédnout do dynamické historie naší Galaxie.“

Sgr A* se nachází v centru naší Galaxie, od Země je vzdálená více než 27 000 světelných let a sofistikované nástroje, jako je EHT, poskytují přímé snímky, které vědcům pomáhají testovat předpovědní teorie.

Budoucí důsledky a vesmírné detektory

Vědci tvrdí, že výsledky studie budou mít významný dopad na budoucí pozorování pomocí připravovaných vesmírných detektorů gravitačních vln, jako je například laserová interferometrická vesmírná anténa LISA, jejíž vypuštění je plánováno na rok 2035 a která by měla odhalit podobná spojení supermasivních černých děr v celém vesmíru.

Zdroj: https://scitechdaily.com/milky-ways-supermassive-black-hole-born-from-incredible-cosmic-collision/

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz