V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Vědci z Rochester Institute of Technology (RIT) provedli studii využívající data shromážděná LORRI (Long Range Reconnaissance Imager), kamerou na misi NASA s názvem New Horizons. Studie na základě nových měření, která ukazují, že světlo vyzařované hvězdami mimo naši Galaxii je dvakrát až třikrát jasnější než světlo ze známých populací galaxií. Tato zjištění zpochybňují předchozí předpoklady o počtu hvězd ve vesmíru. Výsledky studie byly přijaty k publikaci v Astrophysical Journal.
Výzkumný tým analyzoval stovky snímků světla na pozadí pořízených pomocí Long-Range Reconnaissance Imager (LORRI) na misi New Horizons, aby vypočítal kosmické optické pozadí (COB) – součet světla vyzařovaného hvězdami za Mléčnou dráhou. Pokud se jas COB nerovná světlu z galaxií, o kterých víme, naznačuje to, že ve vesmíru by mohly chybět zdroje optického světla.
„Vidíme více světla, než bychom měli vidět na základě populací galaxií, o kterých víme, že existují a podle odhadu, kolik světla by měly produkovat,“ řekla Teresa Symonsová, Ph.D., která vedla studii pro svou disertační práci a nyní je postdoktorandkou na University of California Irvine. „Určení, co produkuje toto světlo, by mohlo změnit naše základní chápání toho, jak se vesmír v průběhu času formoval.“
Začátkem tohoto roku nezávislý tým vědců oznámil, že COB je dvakrát tak velké, než se původně předpokládalo. Tyto výsledky nebyly žádné náhody, což bylo potvrzeno použitím mnohem širšího souboru pozorování LORRI v nové studii Symonsové, Michaela Zemcova (RIT) a výzkumníků z Jet Propulsion Laboratory na Caltech, UC Irvine, UC Berkeley a Johns Hopkins University.
Zatímco ze Země je obtížné dosáhnout nezakrytého měření COB kvůli prachu mezi planetami, sonda New Horizons je na okraji naší Sluneční soustavy, kde je toto zastínění minimální a poskytuje mnohem jasnější pohled pro tento typ studie. Vědci doufají, že budoucí mise a pozorovací nástroje mohou být zdokonaleny, aby pomohly prozkoumat tento rozpor.
„Došlo to do bodu, kdy je to skutečná záhada, kterou je potřeba vyřešit,“ řekl Zemcov, profesor výzkumu v Centru pro detektory na fakultě RIT. „Doufám, že některé z experimentů, kterých se zde v RIT účastníme, včetně CIBER-2 a SPHEREx, nám pomohou vyřešit tuto nesrovnalost.“
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí