Tajemné skvrny na marťanské hornině mohou odhalit stopy dávného života

Publikovaná ilustrace zobrazuje rover Perseverance, který na Mars vyslala NASA, a který studuje horniny pomocí svých přístrojů na robotickém rameni. Studiem „leopardích skvrn“ na skalách ze Země a Marsu budou vědci nyní připraveni analyzovat vzorky dopravené z Marsu, až dorazí na Zemi k detailnímu studiu.

V roce 2024 rover Perseverance nalezl na Marsu neobvyklý vzorek horniny, který by mohl obsahovat stopy po organické chemii planety. Vzorek s názvem Sapphire Canyon vyniká svým nápadným vzorem: bledé, leopardí skvrny s tmavými obrysy na pozadí načervenalého jílovce. Vědci se domnívají, že by mohl poskytnout cenná vodítka o potenciálních zdrojích organických molekul na planetě.

Na Zemi vědci z Laboratoře tryskového pohonu NASA a Kalifornského technologického institutu (California Institute of Technology) v časopise Review of Scientific Instruments uvedli, že analyzovali horninu s podobným vzhledem. Jejich cílem bylo zjistit, zda by bylo možné použít techniku zvanou optická fototermální infračervená spektroskopie (O-PTIR – optical photothermal infrared spectroscopy) ke studiu vzorku ze Sapphire Canyonu po jeho konečném návratu na Zemi.

O-PTIR funguje tak, že na materiál nasměruje dva lasery. První laser jemně zahřívá povrch a vytváří slabé tepelné vibrace, které se mění v závislosti na vlnové délce světla. Druhý laser poté tyto změny měří. Tato měření dohromady odhalují charakteristický chemický otisk materiálu.

Z Arizony do laboratoře
Výzkumníci testovali O-PTIR na čedičové hornině s tmavými inkluzemi podobné velikosti jako vzorky ze Sapphire Canyonu, které na rozdíl od sofistikovaného procesu výběru vzorků provedeného roverem Perseverance objevil autor Nicholas Heinz čirou náhodou.

„Byl jsem na túře v Arizoně, v Sedoně, když jsem uviděl tenhle kámen, který prostě nevypadal, jako by tam patřil,“ řekl. „Dal jsem si ho do batohu a přinesl si ho domů, abych se na něj podíval.“

Cílem vědců bylo zjistit, zda O-PTIR dokáže rozlišit mezi primárním materiálem horniny a jejími tmavými inkluzemi, a zjistili, že je extrémně účinný díky vylepšenému prostorovému rozlišení O-PTIR. Je to navíc rychlá technika. Každé spektrum lze shromáždit během několika minut, což vědcům umožňuje použít citlivější techniku ke studiu potenciálních oblastí zájmu identifikovaných podrobněji, například oblastí obsahujících organické látky.

„Doufám, že tato schopnost bude zvažována pro jakýkoliv budoucí materiál dopravený z Marsu, asteroidu nebo jakéhokoliv jiného planetárního povrchu,“ řekl Heinz.

Schopnosti týmu O-PTIR jsou jediné svého druhu dostupné v Laboratoři tryskového pohonu NASA a již byly využity jinými misemi NASA – v roce 2024 pomohly potvrdit čistotu sondy Europa Clipper, mise ke studiu jednoho z Jupiterových měsíců, před jejím startem. Heinz uvedl, že nyní, když prokázali jeho další výhody v aplikacích souvisejících se vzorky z Marsu a geologií obecněji, spolupracují s vědeckým týmem NASA pro Mars na testování řasových mikrofosilií, které se obvykle používají jako analogy Marsu pro rovery.

Zdroj: https://scitechdaily.com/this-martian-rocks-mysterious-spots-may-reveal-clues-to-ancient-life/ a https://www.universetoday.com/articles/jpl-is-ready-to-test-mars-samples-if-theyre-ever-returned

autor: František Martinek