V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Nový vzrušující výzkum navrhuje praktický, postupný plán terraformace Marsu, který začíná oteplením planety a jejím osídlením životem, což by ji mohlo učinit obyvatelnou během několika století. Mars, kdysi bohatý na tekoucí vodu, je opět v centru pozornosti díky novým pokrokům v oblasti modelování klimatu, vesmírných technologií a syntetické biologie, které činí terraformaci pravděpodobnější než kdykoliv předtím.
Od ohřívání planety pomocí slunečních zrcadel až po vysazování odolných organismů, které by nakonec mohly okysličit atmosféru – vědci si tak představují postupnou transformaci, která nejen změní Mars, ale mohla by nás naučit, jak lépe pečovat o Zemi.
Mars: lákavá rudá planeta
Mars, čtvrtá planeta od Slunce, už dlouho fascinuje vědce i vesmírné nadšence. Jeho rezavě zbarvený povrch a překvapivá podobnost se Zemí mu vynesly přezdívku „rudá planeta“. Mars, pokrytý oxidem železa, se může pochlubit také nejextrémnějšími krajinami ve Sluneční soustavě, včetně vulkánu Olympus Mons – nejvyšší sopky – a Valles Marineris, což je systému kaňonů, který by se na Zemi táhl přes celé Spojené státy.
Přestože je dnešní Mars chladný a nehostinný, s řídkou atmosférou a teplotami pod bodem mrazu, existují známky toho, že kdysi byl mnohem podobnější Zemi. Dávná říční koryta a polární ledové čepičky naznačují, že po jeho povrchu kdysi tekla voda, což zvyšuje možnost, že zde mohly existovat jednoduché formy života.
Myšlenka terraformace Marsu – tedy přetvoření planety tak, aby umožňovala pozemský život – vzbuzuje představivost již několik desetiletí. Někteří v ní vidí způsob, jak zajistit budoucnost lidstva nebo obnovit svět, který kdysi byl zásobován vodou. Jiní doufají, že se podaří překročit hranice malých základen a vybudovat skutečně soběstačné osady a zároveň rozšířit vědecké objevy.
Než se však ponoříme do etických debat o přeměně jiného světa, musíme se nejprve zeptat: je to skutečně možné? Překvapivé je, že poslední rozsáhlý přehled proveditelnosti terraformace Marsu byl publikován již v roce 1991. Nový článek v časopise Nature Astronomy nyní přináší novou pozornost – a optimismus – k této výzvě.
Tři průlomové objevy, které oživují výzkum terraformace
Tým vědců pod vedením Eriky Alden DeBenedictis z Pioneer Research Labs poukazuje na tři nedávné průlomové objevy, které by mohly znovu oživit seriózní výzkum terraformace Marsu. Za prvé, pokročilé klimatické modely a nové technické nástroje nabízejí realističtější způsoby, jak planetu ohřát. Za druhé se dozvídáme, jak by extremofilové – organismy, kterým se daří v extrémních prostředích – a syntetická biologie mohly pomoci nastartovat marťanské ekosystémy. A zatřetí, nové výkonné vesmírné technologie, jako je loď Starship společnosti SpaceX, by mohly snížit náklady na dopravu zásob na Mars až tisíckrát.
Tyto pokroky společně naznačují, že transformace Marsu již nemusí být jen vzdáleným snem. Vědci nyní navrhují třífázový přístup, jak učinit rudou planetu obyvatelnou – a možná i s dýchatelnou atmosférou – v nadcházejících staletích.
Oteplování Marsu: Nástroje a techniky
V krátkodobém horizontu se výzkum terraformace Marsu od původních návrhů před třiceti lety výrazně posunul. Navzdory současnému nehostinnému prostředí má Mars dostatečné zásoby ledu a živin v půdě, aby mohl potenciálně podporovat život, pokud se teplota zvýší alespoň o 30 °C. Nové metody oteplování – včetně slunečních zrcadel, umělých aerosolů a úprav povrchu pomocí materiálů, jako je křemičitý aerogel – se zdají být účinnější než dřívější návrhy. V kombinaci s dostupnými většími startovacími kapacitami by tyto techniky mohly během tohoto století potenciálně ohřát Mars natolik, aby umožnil přítomnost kapalné vody a podporu prvních extrémofilních organismů.
Vytvoření cizího ekosystému
Střednědobá až dlouhodobá vize zahrnuje zavedení průkopnických druhů, které budou schopny odolávat jedinečným stresovým faktorům na Marsu (nízký tlak, oxychlorové soli, extrémní teploty, radiace a nízká aktivita vody). Tyto organismy by zahájily ekologickou transformaci, postupně by proměnily chemismus planety a potenciálně produkovaly kyslík. Zatímco počáteční osídlení by vyžadovalo ochranné prostředí, konečným cílem by mohla být atmosféra o tlaku 100 mbar – vytvořená výhradně z místních zdrojů – dostatečná pro dýchání lidí venku bez tlakových obleků. Tato transformace představuje jak vědecké příležitosti, tak etické otázky, zejména pokud jde o možný původní marťanský život, které by měly být důkladně prozkoumány před zahájením terraformace ve velkém měřítku.
NASA plánuje pěstovat potraviny na budoucích kosmických lodích a na jiných planetách jako doplněk stravy pro astronauty. Čerstvé potraviny, jako je zelenina, poskytují základní vitamíny a živiny, které pomohou umožnit udržitelný průkopnický let do hlubokého vesmíru.
Pozemská návratnost terraformace
Výzkum představuje udržitelnou, ekologicky zaměřenou vizi terraformace Marsu, která by mohla být přínosem pro Zemi díky technologiím, které bychom zde mohli využít, jako jsou plodiny odolné proti suchu a lepší modelování ekosystémů. Takové úsilí bude trvat stovky let, než bude Mars zcela přeměněn, ale spíše než odvádět pozornost od našich vlastních environmentálních problémů by výzkum teraformace Marsu mohl poskytnout cenné poznatky pro planetární udržitelnost a zároveň posloužit jako klíčový testovací prostor pro ověřování vědeckých teorií.
autor: František Martinek