Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Nově objevený měsíc má odhadovaný průměr 38 km a hvězdnou magnitudu ve viditelném světle o velikosti 28, což z něj pravděpodobně činí nejslabší satelit, jaký kdy byl nalezen u transneptunského objektu.
Quaoar, objevený 4. června 2002, je transneptunský objekt o průměru přibližně 1 100 km. Stejně jako trpasličí planeta Pluto se i tento objekt nachází v Kuiperově pásu, což je ledové pole tvořené především kometárními tělesy. Je známý také jako 2002 LM60, obíhá ve vzdálenosti 45,1–45,6 astronomických jednotek (AU) od Slunce a má oběžnou dobu 284,5 roků.
V roce 2006 astronomové objevili u Quaoaru průvodce pojmenovaného Weywot, která má průměr 80 km a obíhá ve vzdálenosti 24 poloměrů Quaoaru. Nedávno detekovali kolem Quaoaru dva prstence, pojmenované Q1R a Q2R.
„V posledním desetiletí odhalily zákryty hvězd přítomnost prstenců kolem malých těles,“ řekl astronom z Floridského vesmírného institutu Benjamin Proudfoot a jeho kolegové. „Mezi těmito systémy prstenců malých těles jsou prstence kolem Quaoaru pravděpodobně nejzáhadnější.“
Dva dosud objevené prstence se nacházejí daleko za Rocheovým limitem a jsou nehomogenní. Vnější prstenec Quaoaru – pojmenovaný Q1R – se zdá být alespoň částečně omezen rezonancemi středního pohybu s Quaoarovým měsícem Weywot, stejně jako rezonancemi s Quaoarovým triaxiálním tvarem. Vnitřní prstenec – Q2R – je zdánlivě méně hustý a jeho omezení je nejisté.
Nedávno, během hvězdného zákrytu, simultánní poklesy signálu zaznamenané dvěma dalekohledy odhalily přítomnost dříve neobjeveného satelitu nebo hustého prstence kolem Quaoaru. Doba trvání poklesu signálu naznačovala minimální průměr/šířku 30 km.
Ve své nové studii se astronomové zaměřili na charakterizaci oběžné dráhy tohoto nového kandidáta na satelit. Zjistili, že objekt se pravděpodobně nachází na oběžné dráze s periodou 3,6 dne, což jej umisťuje do blízkosti rezonance průměrného pohybu 5:3 s nejvzdálenějším známým prstencem Quaoaru. Zkoumali také možnost pozorování satelitu při dalších zákrytech hvězd.
„Quaoar se bude příznivě nacházet v souhvězdí Scutum na dalších 10 let, což poskytuje nejlepší příležitosti k zákrytům během jeho 286leté oběžné dráhy,“ uvedli astronomové. „Současné pozemní i vesmírné teleskopy budou mít problém s detekcí nově objeveného satelitu kvůli jeho nízké jasnosti a malé úhlové vzdálenosti od Quaoaru. Naše zkoumání snímků systému Quaoar pořízených pomocí Webbova teleskopu a jeho kamery NIRCam neprokázalo žádnou přesvědčivou detekci satelitu,“ poznamenali vědci.
Přímé zobrazení současnými dalekohledy bude vyžadovat značné investice do času teleskopů k naslepo znovuzískání polohy satelitu, pokud bude skutečně detekovatelný. Teleskopy budoucí generace jej však pravděpodobně budou schopny snadno pozorovat.
Podle vědeckého týmu objev nového satelitu poskytuje důkaz, že prstence kolem Quaoaru mohly být součástí původně širokého kolizního disku, který se od svého vzniku značně vyvinul.
„Zkoumání formování a historie systému disku kolem Quaoaru poskytne detailní pohled na formování transneptunských objektů,“ uvedli vědci. „Doporučujeme sofistikované modelování slapových, hydrodynamických a kolizních dat systému Quaoar.“
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/trans-neptunian-object-quaoar-has-two-moons-new-study-suggests.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí