Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Tato fotografie, pořízená pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST (Hubble Space Telescope), zachycuje trojici galaxií, hrající zápas v gravitační přetahované, který může mít nakonec za následek jejich zánik jako jednotlivých objektů a splynutí v jeden celek.
Soustava galaxií se nachází v souhvězdí Jižní ryby (Piscis Austrinus), ve vzdálenosti 100 miliónů světelných let od Země. Vzájemné ovlivňování galaxií může nakonec vést ke změně tří galaxií na dva velké hvězdné útvary, případně v jeden celek.
Trojice galaxií NGC 7173 (vlevo), NGC 7174 (vpravo nahoře) a NGC 7176 (vpravo dole) je součástí skupiny galaxií Hickson Compact Group 90, pojmenované podle astronoma Paula Hicksona, který jako první v 80. letech minulého století katalogizoval takováto malá seskupení galaxií. NGC 7173 a NGC 7176 vypadají jako kompaktní normální eliptické galaxie bez většího množství plynů a prachu.
V ostrém kontrastu je NGC 7174, deformovaná spirální galaxie, která vypadá, jako kdyby byla trhána a natahována sousedními galaxiemi. Působí na ni silná gravitace sousedních galaxií a výsledkem je úctyhodný počet hvězd, které byly „vytrženy“ z domovské galaxie. Tyto hvězdy se nyní vzdalují, přičemž vytvářejí slabě zářící útvar v tomto galaktickém seskupení.
Astronomové dokonce předpokládají, že galaxie NGC 7174 bude zcela roztrhána a pouze dvě „normální“ eliptické galaxie (NGC 7173 a NGC 7176) zůstanou téměř beze změn.
Na první pohled to vypadá, jako kdyby byla menší spirální galaxie zachycena dvěma eliptickými galaxiemi třídy zápasníků sumo, které se o ni přetahují. Menší galaxie včetně jejích oblastí prachu (tmavá klikatá čára mezi dvěma jasnými galaxiemi) je natažena a zdeformována vlivem gravitace okolních galaxií. Na rozdíl od eliptických galaxií jsou spirální galaxie bohaté na prach a plyn, což je stavební materiál pro vznik nových hvězd. To je osud této spirální galaxie – být natahována jako karamela a následně pohlcována dvojicí eliptických galaxií. Tento jev spustí doslova ohnivou smršť vzniku nových hvězd. Pokud existují astronomové na nějaké planetě v této skupině galaxií, pak budou pozorovat postup rozvíjejícího se formování hvězd, šířícího se v prostoru mnoha miliónů světelných let. Nakonec by měly eliptické galaxie rovněž splynout a vytvořit jednu super-galaxii mnohokrát větší než naše Mléčná dráha. Výše popsaná trojice je součástí těsného seskupení 16 galaxií, z nichž většina je trpasličích rozměrů.
HST již pořídil snímky mnoha kolidujících galaxií. Avšak podobně jako u sněhových vloček nenajdete dvě galaxie, které by byly úplně stejné. Tuto skupinu galaxií vyfotografoval HST pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) v květnu 2006.
Zdroj: http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2009/10/image/a/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí