Trojité tajemství Trifidu

ESO 030/09 tisková zpráva

Slabý mlhavý objekt letní oblohy, mlhovina Trifid, se nachází ve vzdálenosti několika tisíc světelných let a naleznete ji v souhvězdí Střelce (Sagittarius, Sgr). Představuje společný portrét těch nejranějších stádií formování hvězd od samotného počátku v temnotě mlhoviny až po jejich první světlo. Intenzivní záření a silný hvězdný vítr nově zrozených stálic promíchává plyn a prach v mlhovině a v budoucnu přispěje k samovolnému kolapsu temných pásů a formování další generace hvězd.    
 
Mlhovinu Trifid poprvé pozoroval francouzský astronom Charles Messier v červnu 1764 a jako slabě zářící mlhavý útvar ji zaznamenal do svého katalogu nehvězdných objektů oblohy pod číslem 20. O 60 let později zaznamenal angličan John Herschel prachové pásy rozdělující mlhovinu na tři části a na základě tohoto pozorování ji nazval „Trifid“.
 
Nový snímek této mlhoviny byl pořízen pomocí kamery Wide-Field Imager připojené k teleskopu  MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m, který se nachází na observatoři La Silla v severním Chile. Záběr zachycuje nápadně rozdílné části mlhoviny a to ve viditelném světle. V levém horním rohu září namodralým světlem reflexní mlhovina, ve které řídký plyn a prachové částice rozptylují světlo intenzivně zářících nových hvězd. Ty největší z nich svítí nejjasněji právě v modré části viditelného spektra. Složení záření mladých hvězd společně s fyzikálními vlastnostmi prachových částic a molekul, které rozptylují efektivněji právě modré světlo (stačí se podívat na denní oblohu na Zemi), jsou zodpovědné za azurovou barvu nejen této reflexní mlhoviny.      

V dolní části snímku se nachází typická emisní mlhovina s načervenalým zbarvením. Plyn, převážně vodík, v centru mlhoviny je zahříván stovkami mladých hvězd a přijatou energii vyzáří na vlnové délce čáry H-alfa v červené oblasti spektra.

Plyn a prach v mlhovině Trifid tvoří také třetí známý typ mlhoviny a to mlhovinu temnou, která odstiňuje světlo zářících objektů v pozadí. Asi nejznámějším příkladem tohoto typu mlhoviny je Koňská hlava v Orionu (ESO Press Photo 02/02). V těchto tmavých partiích se pod neúprosnou silou gravitační přitažlivosti dále shlukují zbytky po minulých epizodách hvězdotvorby. Postupný nárůst hustoty, tlaku a teploty v centrech jednotlivých prachoplynových globulí nakonec povede k zážehu termonukleární reakce v jádrech dalších nových hvězd.

Ve spodní části načervenalé emisní mlhoviny se nachází zajímavý útvar, jakýsi prst ukazující ven z oblaku plynu přímo na centrální hvězdu, která dodává mlhovině Trifid nejvíce energie. Jedná se o příklad pomalu se rozptylující plynové globule (evaporating gaseous globule - „EGG“), které jsou pozorovatelné i v jiných místech zrodu nových hvězd, například v Orlí mlhovině. Na samotné špičce prstu odhalil Hubbleův kosmický dalekohled hustější shluk plynu, který odolává náporu záření masivní hvězdy a pravděpodobně skrývá zárodek malé hvězdy. 
 

Zdroj

ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle – Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem  největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.
 

Kontakty

ESO La Silla - Paranal - ELT Press Officer: Henri Boffin - +49 89 3200 6222 - hbofin@eso.org

Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz