Typická blízká galaxie

ESO 037/10 tisková zpráva

ESO zveřejnila nový pozoruhodný snímek spirální galaxie NGC 300, která se podobá naší Galaxii a patří do blízké skupiny galaxií v souhvězdí Sochaře. Záběr odhalující v nevídaných detailech strukturu galaxie byl pořízen celkovou expozicí o délce téměř 50 hodin kamerou WFI (Wide Field Imager) na observatoři ESO La Silla v Chile. NGC 300 se nachází asi 6 milionů světelných let od nás a na obloze zabírá rozlohu asi dvou třetin měsíčního kotouče.

Galaxii objevil počátkem 19. století skotský astronom James Dunlop z Austrálie. NGC 300 patří k nejbližším a nejnápadnějším spirálním galaxiím jižní oblohy. Je tak jasná, že je možné ji pozorovat binokuláry. Galaxie se na obloze nachází v nenápadném souhvězdí Sochaře (Sculptor, Scl), které sice obsahuje jen několik jasnějších hvězd, ale nalezneme zde celou kolekci blízkých galaxií známých jako Skupina galaxií v Sochaři [1]. Teleskopy ESO se již v minulosti zaměřily na některé z členů této skupiny, například NGC 55 (eso0914), NGC 253 (eso1025cz, eso0902) či NGC 7793 (eso0914). Mnoho galaxií jeví alespoň nějaké zvláštnosti, ale NGC 300 je v tomto smyslu neobvyklá tím, že je na první pohled zcela obyčejná.

Prezentovaný obrázek byl složen z mnoha jednotlivých snímků získaných kamerou WFI na observatoři ESO La Silla v Chile. Záběry byly pořízeny přes sadu různých úzkopásmových filtrů a celková délka provedených expozic dosahuje téměř 50 hodin. Data byla postupně získána během řady nocí v průběhu několika let. Hlavním cílem takto důkladného průzkumu bylo získat pokud možno co nejpodrobnější soupis hvězd v této galaxii. Vědce nezajímal jen jejich počet, ale také četnost jednotlivých typů. Označeny byly oblasti i jednotlivé zajímavé hvězdy, které budou v budoucnu podrobeny hlubšímu zkoumání. Takto komplexní přehled má však spoustu dalších možných využití pro budoucí výzkum. Díky použití speciálních filtrů, vymezujících pouze světlo vyzařované vodíkem či kyslíkem, se podařilo odhalit mnoho oblastí zrodu nových hvězd ve spirálních ramenech galaxie (na snímku mají červenou či narůžovělou barvu). Kamera WFI je díky svému širokému zornému poli 34’ x 34’, srovnatelnému s velikostí měsíčního kotouče na obloze, ideálním nástrojem pro sledování velkých plošných objektů, jako je třeba galaxie NGC 300.

 V galaxii NGC 300 nalezneme řadu objektů a jevů, které byly v nedávné minulosti studovány pomocí teleskopů ESO: mimo jiné zde byla objevena nejvzdálenější a jedna z nejhmotnějších hvězdných černých děr (eso1004cz), která doprovází jako složka dvojhvězdy zářivou Wolf-Rayetovu hvězdu; galaxie NGC 300 a NGC 55 kolem sebe obíhají a přibližují se k sobě, jedná se o počáteční fázi procesu slévání těchto galaxií (eso0914); a dosud nejlepší odhad vzdálenosti galaxie NGC 300 byl učiněn astronomy využívajícími dalekohled ESO/VLT na observatoři Paranal (eso0524).

Zdroj

Poznámky

[1] Ačkoliv se předpokládá, že galaxie NGC 300 je členem skupiny v Sochaři, nejnovější výsledky měření její vzdálenosti naznačují, že se ve skutečnosti nachází o něco blíže než ostatní členové skupiny a že je tedy se skupinou vázána jen velmi volně.

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 14 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

Kontakty

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey telescopes Press Officer;Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba