Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
V mezihvězdném prostoru byla zjištěna organická molekula tryptofan, nezbytná pro život
12.10.2023
Tryptofan patří mezi 20 životně důležitých aminokyselin nezbytných pro syntézu bílkovin, které jsou klíčové pro vývoj života na Zemi. Tato aminokyselina vytváří mnoho spektrálních rysů v infračervené oblasti, jak již dříve charakterizovala Susana Iglesias Groth, výzkumnice IAC. „Vzhledem ke spektrálnímu pokrytí v infračervené oblasti a velké spektroskopické databázi ze Spitzerova dalekohledu byla tato aminokyselina zřejmým kandidátem na hledání ve vesmíru,“ vysvětluje astronomka.
Studie vzala v úvahu data z mnoha oblastí formování hvězd a planet, ale bylo to v jedné z nejbližších a nejznámějších oblastí, komplexu molekulárních mraků v Perseu, a zejména ve hvězdném systému IC 348, kde došlo ke kombinaci všech spektroskopických dat ze satelitu, která nám umožnila dosáhnout maximální citlivosti a identifikovat čáry, které tryptofan v laboratoři produkuje.
„IC 348 je výjimečná oblast tvorby hvězd a mimořádná chemická laboratoř; díky své blízkosti k Zemi zde můžeme provádět některé z nejcitlivějších vyhledávání molekul v mezihvězdném prostředí,“ poznamenává Iglesias-Groth, která nedávno ve stejné oblasti objevila důkazy pro další molekuly, jako je voda (H2O), oxid uhličitý (CO2), kyanovodík (HCN), acetylen (C2H), benzen (C6H6), polycyklické aromatické uhlovodíky a fullereny.
„Novinkou této práce je, že tryptofan nebyl nikdy předtím detekován v mezihvězdném prostředí a navíc, navzdory desetiletím výzkumu, nebyla potvrzena detekce jiných aminokyselin v žádné jiné oblasti tvorby hvězd,“ zdůrazňuje výzkumnice.
Studie předkládá důkazy, že emisní čáry spojené s tryptofanem mohou být přítomny také v jiných hvězdotvorných oblastech a naznačuje, že jeho přítomnost a možná i přítomnost jiných aminokyselin je běžná v plynu, ze kterého se tvoří hvězdy a planety. „Je pravděpodobné, že aminokyseliny, stavební kameny proteinů, mohou obohacovat plyn v protoplanetárních discích a atmosférách mladých, nově vzniklých exoplanet a možná urychlovat vznik života,“ říká Iglesias-Groth.
Analýza emisních pásů této molekuly nám také umožnila odhadnout teplotu, při které se nachází v plynu tohoto oblaku: asi 280 Kelvinů, tj. blízko nula stupňů Celsia, což je teplota velmi podobná teplotě naměřené pro molekulární vodík a vodu v mezihvězdné oblasti IC 348. Nová práce také představuje odhad množství tryptofanu ve stejné oblasti: je asi deset miliardkrát méně hojný než molekulární vodík.
„Je dobře známo, že aminokyseliny jsou součástí meteoritů a mohly být přítomny již při formování Sluneční soustavy,“ vysvětluje Iglesias-Groth. „Objev tryptofanu, a doufejme, že i dalších aminokyselin v budoucnu, by mohl naznačovat, že látky vytvářející bílkoviny, které jsou klíčové pro vývoj živých organismů, přirozeně existují v oblastech, kde se tvoří hvězdy a planetární systémy, a že život může být v naší Galaxii běžnější, než jsme mohli předvídat,“ uzavírá Iglesias-Groth.
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz