Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.

Astronomové z Liverpool John Moores University (LJMU) Astrophysics Research Institute objevili novou rodinu hvězd v jádru naší Galaxie (Mléčné dráhy), které poskytly nový pohled na počáteční fázi vzniku Galaxie. Objev vrhnul nové světlo rovněž na původ kulových hvězdokup, které představují typické koncentrace zhruba miliónu hvězd a které vznikly na počátku formování naší Galaxie.
LJMU je součástí výzkumného programu Sloan Digital Sky Survey (SDSS) – mezinárodní spolupráce vědců mnoha institucí. Jedním z úkolů této spolupracující organizace je program APOGEE (Apache Point Observatory Galactic Evolution Experiment), který shromažďuje data v oboru infračerveného záření o stovkách tisíců hvězd v Mléčné dráze.
Děje se tak v rámci pozorování hvězd v oboru infračerveného záření ve směru galaktického jádra, což vedlo k objevu nové populace hvězd podobajících se těm, které byly doposud pozorovány pouze uvnitř kulových hvězdokup.
Obrázek v úvodu článku ukazuje snímek pořízený ve viditelném světle, který zachycuje vnitřních 20 stupňů Mléčné dráhy, jak ji vidíme ze Země (pro porovnání: Měsíc v úplňku zaujímá na obloze asi 0,5 stupně). Tato část oblohy je mimořádně přeplněná v důsledku vysoké hustoty hvězd v centrální oblasti naší Galaxie, stejně tak i v důsledku přítomnosti mnoha hvězd mezi Zemí a středem Galaxie. Tmavé oblasti vznikly v důsledku absorpce viditelného světla na hustých oblacích prachu. Souhrnná absorpce v důsledku přítomného prachu je větší v centru než kdekoliv jinde v Galaxii. Modrozelený kotouček uprostřed ukazuje polohu centra Galaxie, menší červené hvězdičky označují rozložení nově objevených hvězd v programu APOGEE. Mnohé z nich se shodují s oblastmi vysoké absorpce na prachových částicích, což vysvětluje, proč program APOGEE pracující v oboru infračerveného záření jako první detekoval přítomnost této nové rodiny hvězd.
Tato fascinující nová rodina hvězd mohla možná být dříve součástí kulových hvězdokup, které byly rozbity v průběhu dramatického počátečního formování jádra naší Galaxie. V rané fázi vývoje Galaxie existovalo přibližně desetkrát více kulových hvězdokup než v současné době. To znamená, že podstatná část starých hvězd obývajících dnes vnitřní oblasti našeho hvězdného ostrova mohla původně vzniknout v kulových hvězdokupách, které byly později zcela roztrhány.
Ricardo Schiavon, vedoucí vědecký pracovník projektu, vysvětluje:
„Je velmi vzrušující zjištění, které nám pomůže definovat úchvatné otázky, jako například jaký je původ hvězd ve vnitřních oblastech naší Galaxie, jak vznikaly kulové hvězdokupy a jakou roli hrály při formování mladé Mléčné dráhy – a v širším pojetí i při vývoji jiných galaxií.
Střed naší Galaxie je jen slabě prozkoumán, protože pohled na něj je blokován mezilehlými oblaky prachu. Při pozorování v oboru infračerveného záření, které je méně absorbováno prachem než viditelné světlo, bylo možné v programu APOGEE spatřit centrum Galaxie lépe, než se podařilo jiným pozorovatelským týmům.
Na základě vědeckých pozorování bylo možné určit chemické složení několika tisíc hvězd, mezi kterými jsme zaznamenali značný počet stálic odlišných od většiny hvězd ve vnitřním regionu Galaxie kvůli jejich velmi vysokému obsahu dusíku. Zatím to není jisté, ale domníváme se, že tyto hvězdy pocházejí z rozpadlých kulových hvězdokup. Mohou rovněž být produktem prvotního období vzniku hvězd v rané fázi existence naší Galaxie. Budeme provádět další pozorování za účelem prověření těchto hypotéz.“
Zdroj: http://phys.org/news/2016-11-family-stars-milky-galaxy-formation.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí