Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Pozorování komety 12P/Pons-Brooks, která je typem Halleyovy komety, pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) odhalila izotopové složení vody prakticky identické se složením oceánů na Zemi. Tento objev posiluje teorii, že komety mohly hrát klíčovou roli při dodávání vody a možná i některých molekulárních složek pro život na naši mladou planetu.
Voda na Zemi se podle všeho dostala na naši planetu před miliardami let v důsledku dopadů komet, asteroidů a meteoritů. Zatímco předchozí měření mnoha komet ukázala významné rozdíly oproti vodě na Zemi, nové výsledky poskytují dosud nejsilnější důkaz, že alespoň některé komety typu Halleyovy komety nesly vodu se stejným chemickým „otiskem“ jako voda na naší planetě.
Díky výjimečné citlivosti a zobrazovacím schopnostem radioteleskopu ALMA mezinárodní tým pod vedením Martina Cordinera (Goddard Space Flight Center NASA) poprvé zmapoval prostorové rozložení běžné vody (H₂O) a těžké vody (HDO, obsahující deuterium) v kometární komě – oblaku plynu obklopujícím jádro komety. Tato pozorování, provedená v době, kdy se kometa 12P/Pons-Brooks přibližovala ke Slunci, byla kombinována s infračervenými měřeními z Infrared Telescope Facility (IRTF) NASA, aby bylo možné určit poměr deuteria k vodíku (D/H) s bezprecedentní přesností pro komety této třídy.
Předpokládá se, že voda se na Zemi dostala před několika miliardami let v důsledku dopadů komet, asteroidů a meteoritů. Na rozdíl od předchozích zjištění nové výzkumy pomocí radioteleskopu ALMA ukazují, že izotopický poměr (D/H) ve vodě na Zemi odpovídá dodávkám z komet typu Halley.
Je pozoruhodné, že poměr D/H – (1,71 ± 0,44) × 10⁻⁴ – je nejnižší, jaký byl kdy naměřen u komety typu Halley, a spadá do spodní části všech kometárních hodnot, což odpovídá oceánům na Zemi.
„Komety jako 12P/Pons-Brooks jsou zmrzlé pozůstatky po zrodu naší Sluneční soustavy před 4,5 miliardami let,“ řekl Cordiner. „Vzhledem k tomu, že se soudí, že Země vznikla z materiálů bez vody, dlouho se předpokládalo, že zdrojem vody na Zemi byly dopady komet. Naše nové výsledky poskytují dosud nejsilnější důkaz, že alespoň některé komety typu Halley nesly vodu se stejnou izotopovou signaturou jako voda nalezená na Zemi, což podporuje myšlenku, že komety mohly přispět k tomu, že se naše planeta stala obyvatelnou.“
Mapy z radioteleskopu ALMA zobrazují rozložení běžné vody (H₂O) a těžké vody (HDO) v kometě 12P/Pons-Brooks. Kontury označují intenzitu signálů, přičemž vyšší kontury znamenají silnější detekce. Malé panely v pravém horním rohu zobrazují intenzitu signálů vody ve středu komety. Levý dolní roh ukazuje rozlišení radioteleskopu ALMA pro tato pozorování, zatímco pravý dolní roh ukazuje směr ke Slunci a dráhu komety vesmírem.
„Pomocí mapování H₂O a HDO v kometě můžeme zjistit, zda tyto plyny pocházejí ze zmrzlého ledu uvnitř pevného tělesa jádra, nebo zda vznikají chemickými či jinými procesy v plynné komě,“ uvedla Stefanie Milamová z NASA, spoluautorka studie.
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí