Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.

Skupina astronomů pod vedením Andrease Kocha z Lancaster University, U. K. prováděla v poslední době detailní výzkum obsahu chemických prvků v nedávno objevené hvězdokupě Gaia 1. Na obloze se nachází v blízkosti jasné hvězdy Sírius. Výsledky výzkumu publikované 12. září 2017 na arXiv.org poskytly nový pohled na podstatu této nově objevené hvězdokupy.
Gaia 1 je velká, hmotná a blízká hvězdokupa poprvé identifikovaná v květnu 2017 v souboru dat Data Release 1 (DR1) odeslaných astronomickou kosmickou observatoří Gaia, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Tato hvězdokupa má poloměr 29 světelných let a přibližnou hmotnost 22 000 hmotností Slunce. Od Země je vzdálena zhruba 15 000 světelných roků.
Ačkoliv základní parametry hvězdokupy Gaia 1 jsou známy, astronomové si stále nejsou jisti jejím stářím, metalicitou (tj. obsahem „kovů“) a jejím původem. Hvězdokupa byla původně klasifikována jako útvar středního věku (stáří 6,3 miliardy roků) s přiměřeným obsahem kovů. Avšak pokračující výzkum odhalil, že Gaia 1 je přibližně o 3,3 miliardy roků mladší a mnohem bohatší na kovy, než se doposud předpokládalo. Kromě toho se někteří astronomové domnívají, že Gaia 1 má extragalaktický původ vzhledem k tomu, že její dráha ji přivádí do vzdálenosti 5 500 světelných roků nad rovinu disku naší Galaxie.
Nyní skupina astronomů, kterou vedl Andreas Koch, uskutečnila nové chemické analýzy hvězdokupy Gaia 1 se snahou objasnit tyto nejistoty. Vědci detailně určovali množství 14 chemických prvků u čtyř červených obrů, kteří jsou součástí hvězdokupy. „Tento výzkum se zaměřil na detailní analýzu množství chemických prvků u čtyř červených obrů hvězdokupy Gaia 1 na základě spektroskopie s vysokým rozlišením, kterou jsme doplnili o studium orbitálních charakteristik těchto objektů,“ uvádějí autoři ve vědeckém článku.
Čtveřice hvězd byla zkoumána pomocí Echelle spektrografu instalovaného na dalekohledu du Pont o průměru 2,5 metru na observatoři Las Campanas v Chile. Kromě dřívějších odhadů obsahu železa tento přístroj umožnil vědcům určit množství lithia, uhlíku, kyslíku, hořčíku, hliníku, křemíku, vápníku, titanu, skandia, vanadu, chrómu, kobaltu, niklu a zinku.
Analýza ukázala, že hvězdokupa Gaia 1 zřejmě souvisí s tlustým diskem naší Galaxie (Mléčné dráhy) a je mnohem chudší na přítomnost kovů, než se dříve odhadovalo. Její stáří bylo přehodnoceno na 3 až 5,3 miliardy roků. Dále astronomové změřili vlastní pohyby a dráhy čtyř zkoumaných hvězd. Bylo zjištěno, že se dostávají maximálně 3 262 světelných roků nad galaktickou rovinu a tudíž skupina pravděpodobně nemá extragalaktický původ. Kromě toho vědci předpokládají, že tento hvězdný systém je spíše hmotnou otevřenou hvězdokupou než málo hmotnou kulovou hvězdokupou.
V závěru vědci poznamenávají, že přesný způsob utváření a původ hvězdokupy Gaia 1 stále zůstává nejasný. Doufají, že evropská astronomická družice Gaia může získat rozhodující data, jako například precizní určení paralaxy, což může pomoci vyřešit tento problém.
Zdroj: https://phys.org/news/2017-09-chemical-composition-newly-star-cluster.html a https://www.universetoday.com/137305/newly-discovered-star-cluster-analyzed-gaia-probe/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí