Vědci našli nový způsob, jak hledat život na Marsu

Špičkový vesmírný přístroj objevil mikrobiální fosilie v pozemském sádrovci a dává naději, že by je jednoho dne mohla najít i marsovská vozítka. Pokud se v marťanských sulfátových horninách vyskytují stopy života, jsme možná blíže k důkazu, že Mars byl kdysi živý. Vědci možná konečně mají způsob, jak zjistit dávný život na Marsu pomocí studia mikrobiálních fosilií zachovaných v sulfátových minerálech.

Usazeniny sádrovce na Marsu mohou skrývat důkazy o dávném mikrobiálním životě – podobně jako první organismy, které se objevily na Zemi před čtyřmi miliardami let. Prokázání této teorie však vyžaduje správné nástroje. Vědci nyní vyzkoušeli miniaturní, laserem napájený hmotnostní spektrometr určený pro vesmírné mise. Tento přístroj úspěšně identifikoval mikrobiální fosilie v pozemských sádrovcových usazeninách, které vznikly za podobných podmínek jako sulfátové usazeniny na Marsu. Vědci doufají, že tato technologie bude brzy použita na Marsu k hledání stop dávného života.

Dávný život na Marsu? Nový způsob, jak to zjistit
První život na Zemi se objevil přibližně před čtyřmi miliardami let v podobě mikrobů, kterým se dařilo v dávných jezírkách a mořích. Co když se ale něco podobného stalo i na Marsu? A pokud ano, jak bychom to mohli dokázat?

Výzkumníci pátrající po fosilních důkazech dávných marťanských mikrobů učinili významný krok vpřed. Prokázali, že mikrobiální fosilie lze detekovat ve vzorcích sádrovce – minerálu, který se velmi podobá sulfátovým horninám nalezeným na Marsu. Tento průlom naznačuje, že podobné techniky by mohly být použity k identifikaci stop minulého života na rudé planetě.

„Naše zjištění poskytují metodický rámec pro detekci biosignatur v marťanských sulfátových minerálech, což může být vodítkem pro budoucí průzkumné mise na Marsu,“ uvedl Youcef Sellam, doktorand na Fyzikálním institutu Univerzity v Bernu a první autor článku v časopise Frontiers in Astronomy and Space Sciences. „Náš hmotnostní spektrometr s laserovou ablační ionizací, který je prototypem přístroje pro kosmické lety, dokáže účinně detekovat biosignatury v sulfátových minerálech. Tato technologie by mohla být integrována do budoucích marsovských vozítek nebo přistávacích modulů pro analýzu in situ.“

Voda, minerály a možnost vzniku zkamenělin
Před miliardami let byl Mars pokrytý vodou, ale jak vysychala, vznikaly z odpařujících se bazénů minerály jako sádrovec a další sulfáty. Tyto minerály mohly uchovat veškerý mikrobiální život, který kdysi existoval, a ve svých strukturách zkameněly stopy dávných bakterií. Pokud někdy ve vodnaté minulosti Marsu mikrobiální život vzkvétal, mohou být jeho pozůstatky stále uzamčeny v těchto minerálech a čekat na své objevení.

„Sádrovec byl na povrchu Marsu hojně detekován a je známý svým výjimečným fosilizačním potenciálem,“ vysvětlil Sellam. „Tvoří se rychle, zachycuje mikroorganismy dříve, než dojde k rozkladu, a uchovává biologické struktury a chemické biosignatury.“

Abychom však mohli tyto mikrobiální fosilie identifikovat, musíme nejprve dokázat, že podobné fosilie můžeme identifikovat na místech, kde víme, že takoví mikrobi existovali – například ve středomořských sádrovcových útvarech, které vznikly během mesinské krize zasolení.

„Messinská slaná krize nastala, když bylo Středozemní moře odříznuto od Atlantského oceánu,“ řekl Sellam. „To vedlo k rychlému vypařování, které způsobilo, že se moře stalo hypersalinním a ukládaly se v něm silné vrstvy evaporitů, včetně sádrovce. Tyto usazeniny představují vynikající pozemskou analogii marťanských sulfátových ložisek.“

Vědci si vybrali přístroj, který by mohl být použit při letu do vesmíru: miniaturní laserem napájený hmotnostní spektrometr, který dokáže analyzovat chemické složení vzorku s přesností na mikrometr. Odebrali vzorky sádrovce z lomu Sidi Boutbal v Alžírsku a analyzovali je pomocí hmotnostního spektrometru a optického mikroskopu, přičemž se řídili kritérii, která mohou pomoci rozlišit potenciální mikrobiální fosilie od přírodních horninových útvarů.

Patří mezi ně morfologie, která je nepravidelná, klikatá a potenciálně dutá, a také přítomnost chemických prvků nezbytných pro život, uhlíkatého materiálu a minerálů, jako je jíl nebo dolomit, které mohou být ovlivněny přítomností bakterií.

Prosperoval kdysi na Marsu život?
Vědci identifikovali v alžírském sádrovci dlouhá, kroutící se fosilní vlákna, která byla dříve interpretována jako bentické řasy nebo sinice a nyní se předpokládá, že jde o bakterie oxidující síru, jako je Beggiatoa. Ty byly usazeny v sádrovci a obklopeny dolomitem, jílovými minerály a pyritem.

Přítomnost těchto minerálů signalizuje přítomnost organického života, protože prokaryota – buňky bez jádra – dodávají prvky, které jíl potřebuje ke své tvorbě. Usnadňují také tvorbu dolomitu v kyselém prostředí, jako je Mars, tím, že zvyšují alkalitu ve svém okolí a koncentrují ionty ve svých buněčných obalech.

Aby se dolomit vytvořil v sádrovci bez přítomnosti organického života, bylo by zapotřebí vysokých teplot a tlaků, které by sádrovec dehydratovaly a které neodpovídají našim znalostem marťanského prostředí.

Mohli bychom konečně objevit život na rudé planetě?
Pokud hmotnostní spektrometry identifikují v marťanském sádrovci kromě jiných biosignatur i přítomnost jílu a dolomitu, mohlo by jít o klíčový signál fosilního života, který by mohl být posílen analýzou dalších přítomných chemických minerálů a hledáním podobných organicky vytvořených vláken.

„Ačkoliv naše zjištění silně podporují biogenitu fosilních vláken v sádrovci, rozlišení skutečných biosignatur od abiotických minerálních útvarů zůstává výzvou,“ upozornil Sellam. „Další nezávislá detekční metoda by zvýšila jistotu roveru Perseverance v detekci života. Na Marsu navíc panují jedinečné podmínky prostředí, které by mohly ovlivnit uchování biosignatur v průběhu geologických období. Je potřeba provést další studie.“

Zdroj: https://scitechdaily.com/scientists-just-found-a-new-way-to-search-for-life-on-mars/

a https://www.myscience.org/news/2025/new_findings_in_the_search_for_life_on_mars-2025-unibe

autor: František Martinek