Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.

Kuiperův pás, obrovský disk překypující ledovými tělesy včetně Pluta a nacházející se těsně za oběžnou dráhou Neptunu v naší Sluneční soustavě, vykazuje u svých objektů zajímavou barevnou paletu od jasně bílé až po tmavě načervenalou. Tento výrazný barevný rozsah, jedinečný mezi všemi populacemi Sluneční soustavy, dlouho zůstával záhadou. Mezi vědci převládá teorie, že různé barvy pravděpodobně pocházejí z trvalého ovlivňování povrchových organických materiálů galaktickým kosmickým zářením.
Nová studie vedená výzkumníky z University of Hawaiʻi (UH) na Ústavu chemie v Mānoa replikovala prostředí v Kuiperově pásu, aby zjistila, co způsobuje řadu barev na površích objektů Kuiperova pásu bohatých na uhlovodíky, což poskytuje řešení dlouhodobého problému v astrofyzice. Studie byla nedávno publikována v časopise Science Advances.
Výzkumný tým pod vedením profesora Ralfa I. Kaisera provedl špičkový výzkum na UH Mānoa. Použili experimenty s ultravysokým vakuem a provedli komplexní analýzy ke zkoumání vývoje barev a jejich zdroje na molekulární úrovni, kdy galaktické kosmické záření působilo na uhlovodíky, jako je metan a acetylen, za podmínek podobných v Kuiperově pásu.
Zjistilo se, že aromatické (organické molekuly s kondenzovanými benzenovými strukturami) strukturní jednotky obsahující až tři prstence v chemickém vzorci (viz obrázek v úvodu článku), například v chemických sloučeninách fenantren, fenalen a acenaftylen, propojené mezi sebou vodíkovými můstky, hrají klíčovou roli při vytváření načervenalých barev. Experimenty prokázaly úroveň molekulární složitosti galaktického kosmického záření ovlivňujícího uhlovodíky a poskytly pohled na roli, kterou hrají ledy vystavené radiaci v rané produkci biologických prekurzorových molekul.
„Tento výzkum je kritickým prvním krokem k systematickému odhalení nosičů molekulárních jednotek odpovědných za povrchy objektů Kuiperova pásu bohatých na uhlovodíky,“ řekl Kaiser. „Protože astronomické detekce také registrovaly například čpavek, vodu a metanol na površích objektů Kuiperova pásu, další experimenty s působením kosmického záření na tyto ledy doufejme odhalí povahu skutečné barevné rozmanitosti objektů Kuiperova pásu na molekulární úrovni.“
Zdroj: https://scitechdaily.com/scientists-solve-colorful-kuiper-belt-mystery/ a https://sciencesprings.wordpress.com/tag/scientists-have-speculated-that-the-coloration-is-likely-the-result-of-prolonged-exposure-to-the-radiation-of-organic-materials-by-galactic-cosmic-rays/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí