Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.

Použitím přístroje MUSE (Multi-Unit Spectroscopic Explorer) na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO v Chile astronomové pořídili nádherný snímek spirální galaxie s příčkou Messier 61 (zkráceně M61).
Hvězdný ostrov M61 se nachází ve vzdálenosti přibližně 52,5 miliónu světelných roků od Země a jeho poloha se promítá do souhvězdí Panny.
Galaxie se zdánlivou jasností 10,2 magnitudy je nejsnadněji pozorovatelná v průběhu měsíce května a může být viditelná i při použití malého dalekohledu.
Messier 61 má zhruba velikost naší Galaxie – Mléčné dráhy – s průměrem přibližně 100 000 světelných roků.
Jinak známá galaxie jako M61, NGC 4303, LEDA 40001 a IRAS 12194+0444 byla objevena 5. 5. 1779. O její objev se zasloužil italský astronom Barnaba Oriani.
Francouzský astronom Charles Messier ji zaznamenal ve stejnou noc jako Barnaba Oriani, avšak omylem ji považoval za prolétající kometu.
„Messier 61 je jedním z největších galaktických členů kupy galaxií Virgo (Virgo Cluster),“ říkají astronomové. „Galaxie s mimořádnou tvorbou hvězd s nezvykle vysokým množstvím zrozených hvězd byla astronomy použita jako laboratoř k lepšímu porozumění právě tomuto úchvatnému jevu vzniku hvězd.“
„K tvorbě hvězd dochází v případě, když se začnou oblaka studeného prachu smršťovat,“ vysvětlují astronomové. „Intenzivní záření nově vzniklých hvězd zahřívá a ionizuje okolní zbývající plyn.“
Ionizovaný plyn začne zářit a působí jako maják pokračující tvorby hvězd. Na této úžasné fotografii jakoby poseté drahokamy zářivého plynu můžeme pozorovat galaxii M61 jako zlatistý vír. Zlatavá záře je výsledkem zkombinovaných pozorování obdržených na rozdílných vlnových délkách světla pomocí přístroje MUSE umístěného na dalekohledu Lery Large Telescope.
Oblaka ionizovaného plynného kyslíku, vodíku a síry jsou zobrazena modrou, zelenou a červenou barvou.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/muse-image-messier-61-11053.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí