V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Vesmírná mračna neboli mlhoviny jsou rozsáhlé porodnice, kde se z vířivých shluků plynu a prachu rozptýlených po celé Galaxii rodí hvězdy. Nejsou to nadýchané bílé mraky jako ty, které vidíme na obloze, ale obrovské oblasti táhnoucí se na vzdálenosti několika světelných let, tvořené vodíkem, héliem a stopovým množstvím těžších prvků, které vznikly z předchozích generací hvězd. Některé září jasnými barvami, když je osvětlují blízké hvězdy, zatímco jiné se jeví jako tmavé siluety blokující světlo hvězd za nimi. Uvnitř těchto mračen gravitace po miliony let pomalu přitahuje hmotu dohromady a vytváří husté kapsy, které se nakonec zhroutí a vytvoří nové hvězdy a planetární systémy.
Vědci z MIT (Massachusetts Institute of Technology) objevili pomocí jednoho z nejvýkonnějších radioteleskopů na světě více než 100 různých molekul vířících v jediném mračnu plynu. Pro srovnání, jedná se o větší chemickou rozmanitost, než jakou jsme kdy našli v jakémkoliv jiném oblaku ve vesmíru. Dotyčný oblak má poněkud nevýrazný název Taurus Molecular Cloud-1, neboli TMC-1. Je to chladná oblast vesmíru, kde se rodí hvězdy jako naše Slunce, a ukazuje se, že je to naprosté chemické hřiště. Tým strávil více než 1400 hodin nasměrováním radioteleskopu Green Bank Telescope v Západní Virginii na tento oblak a shromažďoval data, která si většina z nás nedokázala představit, ale která chemikům přesně říkají, co se tam nahoře vznáší.
Obzvláště fascinující je to, co objevili. Většina těchto molekul jsou uhlovodíky, což je v podstatě jen uhlík a vodík spojené v různých uspořádáních, spolu se sloučeninami bohatými na dusík. Je zajímavé, že molekul obsahujících kyslík není mnoho, což se dost liší od toho, co vidíme kolem hvězd, které se již formují.
Asi nejzajímavější je detekce 10 aromatických molekul. Jedná se o prstencovité uhlíkové struktury, které zní fantasticky, ale ve skutečnosti jsou všude na Zemi. Jsou v kávě, vanilce a dokonce i ve vaší DNA. Jejich nález v hvězdné porodnici naznačuje, že tyto základní stavební kameny komplexní chemie byly přítomny hned od samého začátku.
Ale tady se to začíná opravdu dramaticky rozvíjet. V roce 2021 pomohla stejná datová sada vyřešit záhadu, která trápila vědce od 80. let minulého století. Konečně poprvé identifikovali jednotlivé molekuly PAH ve vesmíru. PAH neboli polycyklické aromatické uhlovodíky jsou složité molekuly uhlíku, jejichž existenci vědci předpokládali, ale nemohli to dokázat. Nyní jich našli spoustu, což ukazuje, že existuje masivní rezervoár reaktivního organického uhlíku přítomný ještě předtím, než se hvězdy a planety správně zformují.
Tento výzkum je obzvláště brilantní tím, že si tým všechna tato data nenechal jen pro sebe. Celý soubor dat zpřístupnil veřejnosti, aby se do něj mohli ponořit i ostatní vědci a potenciálně učinit vlastní objevy.
Toto molekulární sčítání nám poskytuje měřítko pro pochopení chemických podmínek, které existovaly před vznikem naší vlastní Sluneční soustavy. V podstatě se jedná o shrnutí seznamu složek, které byly k dispozici, když byla Země jen jiskrou v oku vesmíru, a mohlo by nám to pomoci pochopit, jak samotný život začal.
Zdroj: https://www.universetoday.com/articles/space-clouds-are-chemical-factories-making-the-building-blocks-of-life a https://news.mit.edu/2025/astronomical-data-collection-reveals-over-100-different-molecules-1027
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí