V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Vzácné hvězdné exploze utvářejí stavební kameny života
20.05.2024
Astronomové předpokládají, že novy, hvězdné exploze bílých trpaslíků bohaté na kyslík, neon a hořčík, jsou významnými zdroji fosforu, klíčového pro život na Zemi. Tento model předpovídá, že abundance fosforu dosáhla vrcholu asi před 8 miliardami let, což je v souladu s formováním Sluneční soustavy, a navrhuje použití chlóru jako budoucího pozorovacího cíle.
Po Velkém třesku se téměř všechna hmota ve vesmíru skládala z vodíku. Další prvky vznikly později jadernými reakcemi uvnitř hvězd nebo když hvězdy explodovaly při událostech známých jako novy nebo supernovy. Ale existuje celá řada hvězd a různé způsoby, jak mohou explodovat. Astronomové se stále snaží zjistit, které procesy byly důležité při vytváření množství prvků, které vidíme ve vesmíru.
V nové studii Kenji Bekki z University of Western Australia a Takuji Tsujimoto z National Astronomical Observatory of Japan navrhli nový model založený na kyslíko-neonových novách, označovaných jako „ONe nova“, aby vysvětlili množství fosforu. ONe nova vznikne, když se hmota nahromadí na povrchu bílého trpaslíka bohatého na kyslík-neon-hořčík a je zahřátá do té míry, že zažehne výbušnou jadernou fúzi.
Model předpovídá, že v ONe nově se uvolní velké množství fosforu a že počet nov bude záviset na chemickém složení hvězd, konkrétně na obsahu železa. Výzkumníci odhadují, že počet nov ONe dosáhl vrcholu asi před 8 miliardami let, což znamená, že fosfor by byl snadno dostupný, když se Sluneční soustava začala formovat asi před 4,6 miliardami let.
Model předpovídá, že ONe nova bude produkovat zvýšené množství chlóru podobné zvýšení fosforu. Zatím není dostatek pozorovacích dat pro chlór, která by to potvrdila, a poskytuje testovatelnou hypotézu pro ověření platnosti modelu ONe novy. Budoucí pozorování hvězd ve vnější části naší Galaxie poskytnou data potřebná k tomu, abychom zjistili, zda předpovězená závislost na železe a zlepšení pozorování chloru odpovídají realitě, nebo zda je potřeba přehodnocení.
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz