V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

Průlomová studie provedená týmem mezinárodních vědců odhalila bezprecedentní poznatky o povaze asteroidu Ryugu a vrhla světlo na složení malých těles ve Sluneční soustavě bohatých na vodu a uhlík. Nedávná studie týkající se vzorků asteroidu Ryugu, které dopravila na Zemi japonská sonda Hayabusa 2, nabízí nové chápání materiálů rané Sluneční soustavy, zpochybňuje předchozí názory o složení asteroidů a vlivu zemské atmosféry na meteority.
Okna do rané Sluneční soustavy
Asteroidy jako Ryugu jsou zbytky planetárních embryí, která nikdy nedosáhla větších rozměrů, což z nich dělá neocenitelná „okna“ do materiálů, které se vytvořily v rané Sluneční soustavě. Studie se soustředila na laboratorní měření vzorků přivezených zpět na Zemi kosmickou sondou Hayabusa 2 v roce 2020. Hayabusa 2 realizovaná Japonskou agenturou pro kosmický průzkum (JAXA) se zaměřila na odhalení skutečné povahy Ryugu a prozkoumání toho, jak mohou astronomové využít znalosti z oblasti meteoritů a interpretovat teleskopická pozorování jiných hydratovaných asteroidů. Na rozdíl od meteoritů se vzorky Ryugu vyhnuly pozemským změnám – interakci s kyslíkem a vodou v zemské atmosféře.
Reflexní spektroskopie, primární technika spojující laboratorní analýzy meteoritů s pozorováním asteroidů, byla použita k porovnání čerstvých vzorků Ryugu s meteority pozměněnými v pozemském prostředí. Tým úspěšně vyvinul analytické postupy, které zabránily vystavení vzorků zemské atmosféře a zajistily zachování jejich původních podmínek.
Náročné předchozí předpoklady
Předchozí studie naznačovaly, že mineralogie asteroidu Ryugu se podobala CI chondritům, chemicky nejprimitivnějším meteoritům. Jiné studie tomu však odporovaly tím, že odhalily významný rozdíl ve spektrech odrazivosti mezi vzorky Ryugu a chondrity CI. Další výzkumy v nové studii ukázaly, že zahřívání vzorků CI za redukčních podmínek při 300 °C dobře reprodukovalo mineralogii vzorku Ryugu, což vedlo ke spektrům, která se těsně shodují se spektry vzorků Ryugu.
Zjištění zpochybňují předchozí předpoklady o mateřských tělesech chondritů CI a zdůrazňují náchylnost spekter primitivních meteoritů k pozemskému zvětrávání. Studie naznačuje, že skutečná rodičovská tělesa CI chondritů pravděpodobně vykazují tmavší a plošší spektra odrazivosti, než se dříve myslelo.
Pokročilé znalosti Sluneční soustavy
„Tato studie otevírá nové cesty k pochopení složení a vývoje malých těles Sluneční soustavy. Když vezmeme v úvahu dopad pozemského zvětrávání na meteority, můžeme zpřesnit naše interpretace složení asteroidů a posouvat naše znalosti o rané historii Sluneční soustavy,“ řekla Kana Amano, bývalá doktorandka ve skupině pro výzkum rané evoluce Sluneční soustavy na univerzitě Tohoku, která je spoluautorkou příspěvku.
Podrobnosti o zjištěních Kana Amano a jejích kolegů byly zveřejněny v časopise Science Advances dne 6. prosince 2023.
Zdroj: https://scitechdaily.com/rethinking-cosmic-origins-the-ryugu-asteroid-samples-revelatory-findings/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí