Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Existuje významný rozdíl mezi dvěma okraji atmosféry WASP-107 b, superneptunské exoplanety o velikosti planety Jupiter, ale pouze o desetině její hmotnosti. WASP-107 je vysoce aktivní hvězda hlavní posloupnosti spektrálního typu K nacházející se asi 212 světelných let daleko v souhvězdí Panny. Hvězda hostí WASP-107 b, jednu ze známých exoplanet s nejnižší hustotou – typ, který astrofyzikové nazvali „super-puff“ neboli „cukrová vata“.
Planeta objevená v roce 2017 obíhá velmi blízko hvězdy – více než 16krát blíže než je vzdálenost Země od Slunce – jednou za 5,7 dne. Má jednu z nejchladnějších atmosfér ze všech objevených exoplanet, ačkoliv při 500 stupních Celsia je stále teplejší než Země.
Předpokládá se, že vysoká teplota je důsledkem slapového ohřevu způsobeného mírně eliptickou dráhou planety a možná vysvětluje, jak může být WASP-107 b tak nafouknutá, aniž bychom se uchýlili k extrémním teoriím o tom, jak vznikla.
„Je to poprvé, co byla kdy pozorována východo-západní asymetrie jakékoliv exoplanety, když přechází před svou mateřskou hvězdou,“ řekl Matthew Murphy, postgraduální student na Steward Observatory. „Myslím, že pozorování z vesmíru mají mnoho různých výhod oproti pozorování ze Země.“ Východo-západní asymetrie exoplanety se týká rozdílů v charakteristikách atmosféry, jako je teplota nebo vlastnosti oblačnosti, pozorované mezi východní a západní polokoulí planety.
Určení, zda tato asymetrie existuje nebo ne, je klíčové pro pochopení klimatu, atmosférické dynamiky a charakteristik počasí exoplanet. Murphy a jeho kolegové použili techniku transmisní spektroskopie za použití vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST).
„Výzkumníci se zabývali exoplanetami téměř dvě desetiletí a mnoho pozorování ze Země i z vesmíru pomohlo astronomům odhadnout, jak by mohla vypadat atmosféra exoplanet,“ řekl Thomas Beatty, astronom z University of Wisconsin-Madison. „Ale je to opravdu poprvé, co jsme viděli tyto typy asymetrií přímo ve formě transmisní spektroskopie z vesmíru, což je primární způsob, jak chápeme, z čeho se skládá atmosféra exoplanet – je to skutečně úžasné.“
Toto transmisní spektrum pořízené pomocí Webbova spektrografu NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph) ukazuje množství různých vlnových délek (barev) blízkého infračerveného světla hvězdy blokovaného atmosférou plynné exoplanety WASP-107 b. Spektrum bylo vytvořeno pozorováním systému planeta-hvězda po dobu přibližně 8,5 hodiny před, během a po tranzitu, kdy se planeta zdánlivě pohybovala po povrchu hvězdy.
Astronomové pracovali na shromážděných pozorovacích datech a plánují se mnohem podrobněji podívat na to, co se děje s exoplanetou, včetně dalších pozorování, aby pochopili, co tuto asymetrii řídí.
„U téměř všech exoplanet se na ně nemůžeme podívat přímo, natož abychom byli schopni vědět, co se děje na jedné straně oproti druhé,“ řekl Murphy. „Poprvé jsme schopni získat mnohem lokalizovanější pohled na to, co se děje v atmosféře exoplanety.“
Práce týmu byla zveřejněna v časopise Nature Astronomy.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/webb-limb-asymmetry-super-puff-exoplanet-wasp-107b-13284.html a https://webbtelescope.org/contents/media/images/2024/113/01HY1GPRXG6FAZ0V0K3Z3GP402
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí