Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Tento snímek Zhúlóng, nejvzdálenější dosud objevené spirální galaxie, ukazuje její pozoruhodně dobře definovaná spirální ramena, centrální starou výduť a velký disk s rodícími se hvězdami, který se podobá struktuře Mléčné dráhy.
Astronomové objevili pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) ultramasivní spirální galaxii velkého formátu, která existovala pouhou jednu miliardu let po Velkém třesku. Tato galaxie, pojmenovaná Zhúlóng (Drak s pochodní), je nejvzdálenějším dosud známým kandidátem na galaxii s vybouleným diskem a spirálními rameny.
Astronomové předpokládají, že se velké spirální galaxie, jako je naše Mléčná dráha, formovaly několik miliard let. Během první miliardy let vesmírné historie byly galaxie pravděpodobně malé, chaotické a nepravidelného tvaru.
Webbův teleskop však odhaluje zcela jiný obraz. Detailní infračervené snímky teleskopu ukazují překvapivě hmotné a dobře strukturované galaxie v mnohem ranějším období, než se dosud předpokládalo, což vede astronomy k přehodnocení toho, jak a kdy se galaxie v raném vesmíru formovaly. Mezi tyto nové objevy patří Zhúlóng, dosud nejvzdálenější identifikovaná spirální galaxie, pozorovaná s rudým posuvem 5,2.
Navzdory tomuto ranému období vykazuje galaxie překvapivě vyspělou strukturu: centrální starou výduť, velký hvězdotvorný disk a spirální ramena – rysy typické pro blízké galaxie. „Zhúlóng vyniká tím, jak moc se podobá Mléčné dráze – tvarem, velikostí i hmotností,“ říká Mengyuan Xiao, postdoktorand na University of Geneva (UNIGE).
„Její disk se rozprostírá na vzdálenost více než 60 000 světelných let, což je srovnatelné s naší Galaxií, a obsahuje více než 100 miliard hvězd o hmotnosti Slunce. To z ní činí jeden z nejpřesvědčivějších analogů Mléčné dráhy, který byl kdy nalezen v tak raném období. A vyvolává nové otázky o tom, jak mohly masivní, dobře uspořádané spirální galaxie vzniknout tak brzy po Velkém třesku.“
Galaxie Zhúlóng byla objevena v rámci průzkumu PANORAMIC.
„Tento objev podtrhuje potenciál paralelních programů pro objevování vzácných, vzdálených objektů, které testují modely vzniku galaxií,“ řekla Christina Williamsová, astronomka z National Optical-Infrared Astronomy Research Laboratory (NOIRLab) a hlavní řešitelka programu PANORAMIC.
Dříve se předpokládalo, že vývoj spirálních struktur trvá miliardy let, a masivní galaxie měly ve vesmíru existovat až mnohem později, protože obvykle vznikají poté, co se menší galaxie časem spojí (galaktický kanibalismus).
„Tento objev ukazuje, jak Webbův teleskop zásadně mění náš pohled na raný vesmír,“ řekl profesor Pascal Oesch, astronom z UNIGE a spoluřešitel programu PANORAMIC.
Článek o objevu byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/zhulong-galaxy-13834.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí