Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.

Nové snímky z přístroje Near-Infrared Camera (NIRCam) na palubě vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) ukazují planetu Uran, její systém prstenců a některé z jeho 27 měsíců. Připojený Webbův snímek výtečně zachycuje sezónní severní polární čepičku Uranu, včetně světlé, bílé vnitřní čepičky a tmavého pruhu ve spodní části polární čepičky. Na tomto snímku jsou také viditelné matné vnitřní a vnější prstence Uranu, včetně nepolapitelného prstence Zeta – extrémně slabého a difuzního prstence nejblíže k planetě.
Uran je sedmá planeta od Slunce, která obíhá ve vzdálenosti asi 2,9 miliardy kilometrů. První planeta nalezená pomocí dalekohledu byla objevena v roce 1781 britským astronomem německého původu Williamem Herschelem.
Jeden den na Uranu trvá asi 17 hodin. Planeta oběhne kolem Slunce za 84 pozemských roků. Uran má třetí největší průměr ve Sluneční soustavě a je obklopen 13 slabými prstenci a 27 měsíci. V oboru viditelného světla, jak jej viděla kosmická sonda Voyager 2 v 80. letech minulého století, se Uran jevil jako klidná, pevná světle modrá koule. V oboru infračervených vlnových délek Webbův teleskop odhaluje zvláštní a dynamický ledový svět plný vzrušujících atmosférických útvarů.
„Jedním z nejpozoruhodnějších z nich je sezónní severní polární oblak planety,“ uvedli v prohlášení astronomové Webbova teleskopu. „Ve srovnání s fotografií z Webbova teleskopu ze začátku tohoto roku jsou některé detaily čepičky na těchto novějších snímcích lépe vidět. Mezi ně patří světlá, bílá vnitřní čepička a tmavý pruh ve spodní části polární čepičky směrem k nižším planetárním šířkám.“
„Několik jasných bouří lze také vidět poblíž a pod jižní hranicí polární čepičky,“ uvedli dále vědci. „Počet těchto bouří a jak často a kde se objevují v atmosféře Uranu, může být způsobeno kombinací sezónních a meteorologických vlivů.“
„Zdá se, že polární čepička je výraznější, když pól planety začíná směřovat ke Slunci; když se blíží slunovrat a dostává tedy více slunečního světla.“ Uran dosáhne svého dalšího slunovratu v roce 2028 a astronomové dychtivě sledují jakékoli možné změny ve struktuře těchto útvarů. Webbův teleskop pomůže rozluštit sezónní a meteorologické efekty, které ovlivňují bouře na Uranu, což je zásadní pro pomoc astronomům porozumět složité atmosféře planety.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/webb-images-uranus-rings-moons-12541.html a https://scitechdaily.com/infrared-insights-webbs-revolutionary-view-of-uranuss-hidden-rings/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí