Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Webbův teleskop zachytil závěrečný pád planety na mateřskou hvězdu
08.06.2025
které je považováno za vůbec první zaznamenanou
událost pohlcení planety
Credits: NASA, ESA, CSA, R. Crawford (STScI)
Nová pozorování zpochybnila původní hypotézu vědců o tom, jak hvězda pohltí planetu a způsobí její zánik. Pozorování vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) přinesla překvapivý zvrat ve vyprávění o hvězdě, která je považována za první pozorovanou stálici, která pohltila planetu. Nová zjištění naznačují, že hvězda se ve skutečnosti nezvětšovala, aby pohltila planetu, jak se dříve předpokládalo. Namísto toho Webbova pozorování ukazují, že poloměr dráhy planety se postupem času zmenšoval a pomalu ji přibližoval k zániku, až ji hvězda zcela pohltila.
Hvězda v centru tohoto výjevu se nachází v naší Galaxii a od Země je vzdálená asi 12 000 světelných let. Přechodný světelný výtrysk způsobený pohlcením planety objevil v roce 2020 Kishalay De, odborný asistent astronomie na Kolumbijské univerzitě, který je autorem nového článku popisujícího tato zjištění. Pozorování tohoto výtrysku v roce 2020 přimělo autory článku k podrobnějšímu zkoumání, aby zjistili, co přesně se stalo.
„Vědci dlouho předpokládali, že hvězdy na sklonku svého života dorůstají do podoby obřích rudých obrů a pohlcují planety kolem sebe. A přirozeným vysvětlením námi zjištěného výbuchu bylo, že destrukce planet byla způsobena pomalým umíráním hvězdy,“ řekl Kishalay De. „Nová data ukazují, že planety mohou být zničeny mnohem dříve, než skončí život jejich hostitelských hvězd, protože mezi nimi dochází k silným gravitačním interakcím. Tento výsledek nám nabízí nové směry pro pochopení toho, jak se hvězdy a planety mohou vzájemně spolupodílet na vývoji, a pomáhá nám interpretovat populaci (přeživších) planet, které v současnosti objevujeme kolem jiných blízkých hvězd.“
Pozorování vesmírného dalekohledu Jamese Webba, které je považováno za vůbec první zaznamenanou událost pohlcení planety, odhalilo horký akreční disk obklopující hvězdu, přičemž scénu obklopoval rozpínající se oblak chladnějšího prachu. Webbův teleskop rovněž odhalil, že hvězda se nezvětšovala, aby pohltila planetu, ale že dráha planety se ve skutečnosti v průběhu času pomalu přibližovala k mateřské hvězdě.
Publikovaná ilustrace znázorňuje sled událostí, které probíhaly po miliony let, a to na základě pozorování z Webbova přístroje MIRI (Mid-Infrared Instrument) a spektrografu NIRSpec (NIR-Infrared Spectrograph).
Credit: NASA, ESA, CSA, Ralf Crawford (STScI)
Obrázek 1: Planeta byla velká asi jako Jupiter a obíhala velmi blízko hvězdy – ještě blíže než Merkur kolem našeho Slunce.
Obrázek 2: Oběžná dráha planety se v průběhu času pomalu zmenšovala a planeta se přibližovala ke hvězdě. Nakonec se začala dotýkat atmosféry hvězdy. Jak planeta padala dovnitř, rozplynula se kolem hvězdy.
Obrázek 3: Planeta byla hvězdou zcela pohlcena a vyvrhla plyn z vnějších vrstev.
Obrázek 4: Jak se tento plyn rozpínal a ochlazoval, těžké prvky v něm obsažené během následujícího roku zkondenzovaly na chladný prach. Blíže ke hvězdě se nachází horký cirkumstelární disk molekulárního plynu.
Zdroj: https://www.astro.columbia.edu/news/new-observations-upended-scientists-standing-hypothesis-about-how-star-would-engulf-planet a https://webbtelescope.org/contents/media/images/2025/117/01JR8HQ5MZTSG07EBWNBPYJADH?news=true
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz