Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Supernova Vela Junior, známá také jako RX J0852.0-4622 nebo G266.2-1.2, explodovala před několika tisíci lety a zanechala po sobě zářící mlhovinu, ale vědci nedokázali odpovědět na otázku, jak daleko byla a jak velká to byla exploze. To se změnilo s objevem stále se formující hvězdy Ve 7-27. Pomocí přístroje MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer) na dalekohledu ESO/Very Large Telescope (VLT) astronomové nyní pořídili první detailní snímek hvězdy Ve 7-27.
„Toto je vůbec první důkaz spojující nově vzniklou hvězdu se zbytky supernovy,“ řekla Samar Safi-Harbová, astrofyzička z University of Manitoba. „Umožňuje nám to vyřešit desítky let trvající debatu a určit, jak daleko je Vela Junior, jak je velká a jak silná byla ve skutečnosti exploze.“
Analýzou plynu proudícího z Ve 7-27 Safi-Harbová a její kolegové zjistili, že nese stejný chemický otisk jako materiál ze supernovy Vela Junior. Tato shoda potvrzuje, že oba objekty jsou fyzicky propojeny, což astronomům umožňuje konečně určit vzdálenost Vela Junior. Vzhledem k tomu, že je známo, že Ve 7-27 je vzdálená přibližně 4 500 světelných let, je tak vzdálena i Vela Junior.
„Plyn, který pozorujeme v okolí této mladé hvězdy, nese stejný chemický podpis jako hvězda, která explodovala před dávnými časy,“ řekla Safi-Harbová. „Je to trochu poetické, že se jedná o tytéž prvky, které nyní sledujeme, jak pomáhají formovat novou hvězdu.“
Zjištění ukazují, že pozůstatek supernovy Vela Junior je větší, energetičtější a rozpíná se rychleji, než se vědci dříve domnívali, což ji řadí mezi nejsilnější pozůstatky supernov v naší Galaxii.
„Hvězda je vrstvená, jako cibule,“ řekla Safi-Harbová. „Když exploduje, tyto vrstvy se rozptýlí do vesmíru. Zjistili jsme, že se tyto vrstvy nyní objevují v proudu blízké mladé hvězdy. Kromě vyřešení dlouholeté astronomické hádanky nabízí výzkum nový vhled do vývoje hvězd, obohacování galaxií o prvky a do utváření vesmíru.“
Studie byla publikována v časopise Astrophysical Journal Letters.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/vela-junior-14508.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí