Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Spirální galaxie ESO 137-001 vypadá na novém kompozitním snímku, pořízeném pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST a rentgenové observatoře Chandra X-ray Observatory, jako obří pampeliška vystavená silnému větru.
Galaxie se doslova řítí směrem k levému hornímu rohu tohoto obrázku. Pohybuje se prostorem mezi dalšími galaxiemi kupy Abell 3627 v souhvězdí Norma (Pravítko), která se nachází ve vzdálenosti více než 200 miliónů světelných roků od Země. Putování galaxie je však velmi drsné: mezigalaktický plyn v kupě galaxií Norma je sice řídký, avšak je zahřátý na teplotu přibližně 100 000 000 °C. Díky tomu intenzivně září v oboru rentgenového záření, které detekovala kosmická observatoř Chandra (na snímku znázorněno modrou barvou).
Spirální galaxie proniká žhavým plynem uvnitř kupy takovým tempem – přibližně rychlostí 7 miliónů kilometrů za hodinu – že velké množství jejího vlastního plynu bylo zachyceno a vytaženo pryč. Astronomové to označují jako „svlékání galaxie“. Hvězdy představující pádící galaxii zůstávají nedotčeny na svých polohách a drží pohromadě v důsledku vzájemné přitažlivosti.
Roztrhaný proud plynu – modré rameno medůzy táhnoucí se na tomto snímku za galaxií ESO 137-001 – názorně ukazuje tento proces. Vlivem tlaku okolního prostředí došlo k vytažení značného množství plynu do mezigalaktického prostoru, pryč z jeho domova ve spirální galaxii. Tyto proudy plynu se následně formují do podoby mladých hmotných a horkých hvězd, které září v modrém a ultrafialovém světle.
Hnědé kouřové oblasti poblíž středu spirální galaxie jsou ovlivňovány podobným způsobem, ačkoliv se v tomto případě jedná o malé prachové částice – a nikoliv o plyn – které jsou vytahovány mezigalaktickým prostředím.
Z pohledu rodících se hvězd galaxie ESO 137-001 rozsévá svá semínka po vesmíru podobně jako pampeliška ve větru. Avšak galaxie tímto způsobem již přišla o vlastní stavební materiál pro vznik nových hvězd, tudíž v budoucnu se jejich početné formování neočekává. Díky studiu této prchající spirální galaxie a dalších podobných hvězdných ostrovů astronomové doufají, že lépe pochopí, jak probíhá vznik a vývoj galaxií a jejich hvězd.
Pořízená fotografie je rovněž zaplněna stovkami hvězd, které náleží do naší Galaxie. Ačkoliv ani v nejmenším nesouvisejí s galaxií ESO 137-001, tyto hvězdy a dvě načervenalé eliptické galaxie na snímku přispívají k pulzujícímu „životu“ v pozorované oblasti vesmíru.
Zdroj: http://chandra.harvard.edu/photo/2014/eso137/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí