Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Satelitní pozorování ukazují, že globální noční osvětlení Země stabilně roste, ačkoliv tento trend se v jednotlivých regionech značně liší, přičemž některé oblasti se rychle zjasňují, zatímco jiné slábnou. Analýza dat ze satelitního přístroje VIIRS Day/Night Band, která pokrývala období let 2014 až 2022, ukazuje, že umělé noční osvětlení se celosvětově zvyšuje přibližně o 2 procenta ročně.
„Ačkoliv došlo k celkovému nárůstu o 16 procent na celém světě, neznamená to, že osvětlení roste všude,“ vysvětlil Christopher Kyba. „V oblastech, kde se osvětlení zvýšilo, jsme zjistili, že globální emise vzrostly o 34 %. To bylo kompenzováno 18procentním poklesem emisí v jiných oblastech.“
Studie ukazuje, že změny v nočním osvětlení se v jednotlivých lokalitách značně liší a jsou dynamičtější, než se dříve soudilo. Čína a Indie v tomto období výrazně zvýšily jasnost díky rozšiřování měst, zatímco mnoho industrializovaných zemí zaznamenalo pokles naměřených emisí, často v souvislosti s přechodem na LED osvětlení a s politikou zaměřenou na snížení světelného znečištění.
Ukrajina zaznamenala prudký pokles osvětlení po ruské invazi. Francie také zaznamenala výrazný pokles (o 33 procent), protože mnoho měst po půlnoci zhasíná pouliční osvětlení, aby šetřila energii a omezila světelné znečištění.
„V Německu zůstaly světelné emise celkově téměř konstantní i přes místní rozdíly,“ uvádí Kyba. „Zatímco světelné emise v jasnějších německých regionech vzrostly o 8,9 procenta, v jiných oblastech klesly o 9,2 procenta.“
Satelitní měření v celé Evropě ukazují celkový 4% pokles nočního světla. Tento mírný pokles však nemusí odpovídat tomu, co lidé vnímají, protože citlivost satelitu a lidského oka se liší.
Na obrázku v úvodu článku je noční pohled na Zemi, zachycující lidskou aktivitu na východní polokouli planety prostřednictvím emisí umělého světla. Fotografie, odvozená ze satelitních snímků pořizovaných denně v posledním desetiletí, mapuje dynamiku lidské noční aktivity, přičemž zlaté oblasti zažívají zjasňování, fialové oblasti stmívání a bílé oblasti zažívají obojí.
První globální analýza v plném rozlišení
Tyto výsledky byly umožněny zkoumáním dat shromážděných každou noc. Dřívější studie se spoléhaly na měsíční nebo roční průměry, což ztěžovalo zachycení jemných změn kvůli omezením přístrojů. „Doposud nebyla provedena žádná globální analýza s využitím nočních dat v plném rozlišení,“ zdůrazňuje Kyba.
Výzkumníci také použili algoritmus, který zohledňuje pozorovací úhel satelitu. Obytné oblasti mají tendenci se jevit jasnější, když jsou pozorovány z úhlu, spíše než přímo shora, zatímco v hustě osídlených městských centrech je to často naopak. Tato nová metoda tyto rozdíly poprvé koriguje.
Družice
Studie využila data z přístroje Visible Infrared Imaging Radiometer Suite (VIIRS) Day/Night Band (DNB) na družicích Suomi NPP, NOAA-20 a NOAA-21, které provozují NOAA a NASA.
Tyto družice shromažďují data po půlnoci, obvykle mezi 1:00 a 4:00 místního času, a každou noc skenují téměř celou Zemi od 70° severní šířky do 60° jižní šířky. Každý pixel představuje plochu přibližně 0,5 kilometru čtverečního. Analýza se zaměřila pouze na umělé osvětlení, s vyloučením přírodních zdrojů, jako jsou lesní požáry a polární záře.
Nový satelit pro Evropu
„Umělé světlo je v noci hlavním spotřebitelem elektřiny a světelné znečištění poškozuje ekosystémy,“ říká Christopher Kyba. „Je proto důležité pochopit, jak se obojí mění.“
Kyba vede návrh na satelit nové generace pro monitorování nočního osvětlení v rámci mise „Earth Explorer 13“ Evropské kosmické agentury ESA. Tento přístroj by detekoval mnohem slabší světlo než současné systémy a poskytoval by data s vyšším rozlišením, což by pomohlo snížit nejistotu ohledně toho, co se mění a kde.
„Zatímco USA a Čína mají několik satelitů, které pozorují noční světlo, v současné době neexistuje žádný evropský satelit určený pro tento účel,“ říká Kyba.
Zdroj: https://scitechdaily.com/new-study-reveals-earth-is-getting-brighter-at-night-about-2-each-year/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí