Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Nové vědecké výzkumy odhalily, že rozšíření prvních suchozemských rostlin na povrch kontinentů před 470 milióny roků vyvolalo sérii ledových dob. Článek o tomto objevu byl vypracován pod vedením pracovníků univerzit v Exeteru a Oxfordu a publikován 1. 2. 2012 v časopise Nature Geoscience.
Tým odborníků se snažil potvrdit fakt, že první rostliny, které se objevily na souši, měly vliv na změny klimatu během období Ordoviku, které skončilo před 444 milióny roků. Během tohoto období se klima postupně ochlazovalo, což vedlo k výskytu řady ledových dob. Toto globální ochlazování bylo způsobeno dramatickým snižováním obsahu uhlíku v atmosféře, které bylo podle názoru vědců spuštěno právě v důsledku rozšíření rostlinné říše.
Mezi prvními rostlinami, které se „zabydlely“ na souši, byli předchůdci mechů, které zde rostou dodnes. Studie ukazuje, že mechy využívaly ke svému růstu prvky jako je vápník, hořčík, fosfor a železo ze zvětralých skalních útesů zaplavovaných vodou. Přitom způsobovaly další chemické zvětrávání povrchu Země. To mělo mimořádný dopad na globální uhlíkový cyklus a následně i na změnu klimatu. Mohlo to mít rovněž vliv na masové vymírání mořského života.
Vědci jsou přesvědčeni, že první rostliny napomohly vyplavování vápníku a hořčíku ze silikátových hornin, jako jsou žuly. Následně docházelo k odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry a vytváření uhličitanů usazujících se v oceánu. Tím došlo ke snížení globální teploty zhruba o 5 °C.
Kromě toho se zvyšovalo množství fosforu a železa v oceánech, což podporovalo rozvoj zdejšího života. To nakonec vedlo k ukládání organického uhlíku na mořském dně. Toto další odstraňování uhlíku z atmosféry zvyšovalo ochlazování klimatu o další dva až tři stupně Celsia. To také mohlo mít později devastační vliv na podmořský život a vést k masivnímu vymírání.
Vědecký tým použil pro důkladné studium soudobé mechy Physcomitrella patens. Výzkumníci umístili několik kamenů – některé s rostoucím mechem, jiné bez mechu – do speciálních inkubátorů. Po dobu tří měsíců měřili vliv mechů na proces chemického zvětrávání hornin. Následně vypracovali model ke stanovení, jaké klimatické změny mohly rostliny způsobit během období Ordoviku.
Jeden z vedoucích členů týmu, profesor Tim Lenton z University of Exeter, říká: „Tato studie ukazuje, že rostliny měly silný vliv na naše podnebí. Ačkoliv rostliny stále ovlivňují pozemské klima odstraňováním oxidu uhličitého z atmosféry, nemohou držet krok s rychlostí současného ovlivňování klimatu lidskou činností. Ve skutečnosti by rostlinám zabralo několik miliónů roků, aby odstranily z atmosféry současné emise uhlíku.“
Profesor Liam Dolan (University of Oxford) říká: „Pro mne je nejdůležitější zprávou to, že rozšíření rostlin na pevninu – což je rozhodující okamžik v historii planety – přineslo rozsáhlé klimatické změny. Náš objev zdůraznil, že rostliny mají hlavní regulační roli při kontrole klimatu: měly ji v minulosti, mají ji dnes a zcela určitě ji budou mít i v budoucnu.“
Zdroj: http://www.exeter.ac.uk/research/news/title_176611_en.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí