Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   
Programy pro školy
Projekty
Aktuality AK
Cestovní ruch
Programový letáček
Dokumenty


Novinky z hvězdárny
02.07.2025
Ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu

V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně. 

30.06.2025
Hvězdárna 70: Pomaturitní studium astronomie

Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."

19.05.2025
Rozhovor s Pavlem Gabzdylem

Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Aktuální program
01.07.-30.08.2025
Léto na hvězdárně
Nacházíte se: Úvodní » Tiskové zprávy ESO

Tiskové zprávy ESO

«21222324252627282930»
Obří galaxie umírají zevnitř
Pozorování dalekohledů VLT a HST ukazují, že tvorba hvězd v eliptických galaxiích utichá od středu
 
Poprvé v historii jsou astronomové schopni ukázat, jak před miliardami let vyhasínala tvorba hvězd v "mrtvých galaxiích". Dalekohledy VLT (ESO) a HST (NASA/ESA) odhalily, že tři miliardy let po Velkém třesku tyto galaxie stále tvořily hvězdy na svých periferiích, ale už ne ve svém nitru. Zdá se, že tvorba hvězd začala utichat v jádrech galaxií a postupně mizela i ve vnějších částech. Výsledky pozorování byly publikovány 17. dubna 2015 v časopise Science.
ALMA objevila intenzivní magnetické pole v blízkosti supermasivní černé díry
Odhalujeme tajemné mechanismy na okraji horizontu událostí
 
ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array - Atakamská velká milimetrová/submilimetrová anténní soustava) odhalila extrémně silné magnetické pole v oblastech centra galaxie, velmi těsně nad horizontem událostí supermasivní černé díry, v místech, kam naše přístroje zatím nepronikly. Nová pozorování napomohla astronomům pochopit strukturu a vznik těchto superhmotných černých děr v jádrech galaxií a také dvojice vysokorychlostních výtrysků plazmatu často vyvrhovaných z jejich pólů. Výsledky byla zveřejněny 17. dubna 2015 ve vědeckém časopise Science.
První známky samointeragující temné hmoty?
Temná hmota možná vůbec není tak temná
 
Astronomům se poprvé podařilo pozorovat možnou vzájemnou interakci temné hmoty jiným způsobem než prostřednictvím gravitace. Pozorování kolidujících galaxií provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT a kosmického teleskopu HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope) odhalila první nadějné známky vypovídající o povaze tajemné složky vesmíru.
Složité organické molekuly v mladém hvězdném systému
Základní stavební kameny života mohou být ve vesmíru běžné
 
V protoplanetárním disku obklopujícím mladou hvězdu se astronomům poprvé podařilo odhalit složité organické molekuly, které jsou považovány za základní stavební kameny života. Pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) opět dokazují, že podmínky, za jakých vznikala Země i Slunce, nejsou ve vesmíru nijak unikátní. Výsledky byly publikovány 9. dubna 2015 ve vědeckém časopise Nature.
Dosud nejlepší pohled na prachový oblak procházející kolem černé díry ve středu Galaxie
Pozorování provedená dalekohledem VLT potvrzují, že objekt G2 je kompaktní a přežil blízký průlet
 
Dosud nejlepší pozorování prachového oblaku G2 potvrzují, že v květnu 2014 prošel nejbližším bodem své dráhy kolem superhmotné černé díry v srdci naší Galaxie, a že tento ‚manévr‘ přežil. Nové výsledky získané pomocí dalekohledu ESO/VLT ukazují, že zřejmě nedošlo k významnému protažení objektu a že je tedy poměrně kompaktní. Z největší pravděpodobností se jedná o mladou hvězdu, jejíž hmotné jádro stále shromažďuje okolní hmotu. Zatím nebyla zaznamenána žádná známka zvýšené aktivity černé díry.
Kolize hvězd může vysvětlit tajemnou explozi ze 17. století
Pozorování provedená pomocí teleskopu APEX pomohla odhalit tajemství novy z roku 1670
 
Pozorování provedená pomocí teleskopu APEX a dalšími dalekohledy ukázala, že nová hvězda, která se evropským astronomům zjevila na obloze v roce 1670, nebyla klasickou novou, ale spíše mnohem méně častým projevem hvězdné kolize. Objekt byl během prvního zjasnění natolik nápadný, že jej bylo možné pohodlně pozorovat pouhým okem. Stopy, které po sobě exploze zanechala, jsou však natolik slabé, že teprve pečlivá analýza pomocí dalekohledů pro submilimetrovou oblast elektromagnetického záření umožnila vyřešit tuto 340 let trvající záhadu. Výsledky byly publikovány 23. března 2015 v internetové verzi vědeckého časopisu Nature.
Výstřednost mladých hvězd

Působivý snímek zachycuje část oblohy v souhvězdí Oltář (Ara). Jedná se doslova o pokladnicí kosmických objektů - hvězdokupy, emisní mlhoviny a oblaky s probíhající tvorbou hvězd jsou jen příklady bohatství, které se v této 4 000 světelných let vzdálené oblasti nachází. Uvedený snímek byl pořízen pomocí dalekohledu VST (VLT Survey Telescope) na observatoři Paranal v Chile a jedná se zatím o nejdetailnější záběr této části oblohy.

Mars: Planeta, která ztratila oceány

Podle výsledků nedávno publikovaného výzkumu obsahoval praoceán na Marsu větší množství vody než současný pozemský Severní ledový oceán a v poměru k povrchu planety pokrýval stejnou část Marsu jako Atlantický oceán na Zemi. Mezinárodní tým vědců využíval po dobu šesti let dalekohled ESO/VLT, přístroje na Keckově observatoři a teleskop NASA Infrared Telescope Facility k monitorování a mapování vlastností vody v různých částech atmosféry Marsu. Nově vytvořené mapy jsou první svého druhu. Výsledky byly zveřejněny v internetové verzi vědeckého časopisu Science.

Staře vypadající galaxie v mladém vesmíru
ALMA a VLT zkoumají překvapivě zaprášenou a vyvinutou galaxii
 
Jedna z nejvzdálenějších dosud spatřených galaxií umožnila astronomům získat vůbec první pozorování prachu v takto vzdáleném systému s probíhající tvorbou hvězd. Jedná se o provokativní důkaz rychlého vývoje galaxií, který následoval po Velkém třesku. K získání těchto výsledků astronomové využili radioteleskop ALMA, který odhalil slabou září chladného prachu v galaxii A1689-zD1, a také dalekohled VLT, s jehož pomocí byla změřena vzdálenost objektu.
Hluboký vesmír 3D [02.03.2015]
Hluboký vesmír 3D
MUSE překonává HST
 
Přistroj MUSE pracující ve spojení s dalekohledem ESO/VLT poskytl astronomům dosud nejlepší prostorový pohled do vzdáleného vesmíru. Při pozorování oblasti známé jako Hubbleovo jižní hluboké pole (Hubble Deep Field South), které trvalo pouhých 27 hodin, se v této malé části oblohy podařilo změřit vzdálenosti, pohyby a další vlastnosti mnoha vzdálených galaxií. Zaznamenány byly také dosud nepozorované objekty a v tomto smyslu se tak podařilo překonat kosmický dalekohled HST.
«21222324252627282930»
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz