Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.


Mapování rozložení emise plynů v blízkém okolí mladých hvězd
Interferometr na VLT/ESO umožnil astronomům prostudovat, poprvé ve vysokém rozlišení, velmi mladé hvězdy středních hmotností. Studie kombinuje techniku interferometrie se spektroskopií a poskytuje přesná data o procesech uvnitř disků, ze kterých se formují nové hvězdy. K těmto procesům náleží jak dodávka materiálu z disku na hvězdu, tak vyvržení plynu z disku do okolí.
Hvězdy vznikají z prachoplynného disku, který novou hvězdu obklopuje. Materiál disku může později sloužit také pro vznik planetární soustavy. Nejbližší oblasti, ve kterých nové hvězdy vznikají, jsou od nás vzdáleny 500 světelných let, a proto je potřeba k jejich zobrazení v nejjemnějších detailech použít speciální techniky. Užitečnou je v tomto směru interferometrie – technika, která umožňuje spojit světlo, které zachytí dva nebo i více dalekohledů. Díky ní mohou vyniknout jednotlivé detaily, které bychom jinak viděli pouze s dalekohledem o průměru odpovídajícímu vzdálenosti mezi jednotlivými prvky (dalekohledy) interferometru. V případě VLT se běžné vzdálenosti pohybují mezi 40 až 200 metry. Interferometr na VLT umožňuje astronomům pozorovat s rozlišením okolo 1 tisíciny obloukové vteřiny. Takový úhel odpovídá velikosti tečky na konci této věty, pozorované ze vzdálenosti 50 kilometrů.
„Interferometrie byla dosud většinou vyžívána pouze k průzkumu prachu okolo hvězdy,“ říká účastník mezinárodního projektu Eric Tatulli z Grenoblu. „Nicméně prach tvoří pouhé jedno procento z celkové hmotnosti disku. Hlavní podíl zaujímá plyn a jeho rozložení může určovat celkovou strukturu vznikajícího planetárního systému.“ Zmapovat plyn v disku umožnila astronomům spektra získaná na VLTI s přístrojem AMBER. Vědci prostudovali vnitřní oblasti disků okolo šesti mladých hvězd, jež náleží do skupiny typu Herbig Ae/Be. Tyto objekty mají hmotnost několika násobků hmotností Slunce, která stále roste díky nabalování materiálu z okolního disku.
Tým astronomů nám ukazuje, že na základě dat o emisi plynů je možné studovat fyzikální procesy v těsné blízkosti hvězdy. „Původ emise plynů byl až do dnešního dne předmětem různých dohadů, neboť dřívější pozorování neměla dostatečné rozlišení k určení rozložení plynu v těsné blízkosti hvězdy,“ říká jeden z vedoucích studie Stefan Kraus z německého Bonnu. „Astronomové měli o fyzikálních procesech, které stály za pozorovaným plynem, různé představy. Díky kombinací spektroskopie a interferometrie nám VLT umožnil určit mechanismy, které se za emisí plynu skrývají.“
Z šesti pozorovaných hvězd našli astronomové známky dodávky hmoty hvězdě ve dvou případech a výronu hmoty v podobě hvězdného větru či větru disku ve zbylých čtyřech případech. U jedné hvězdy je rovněž možné, že se plynná složka disku nachází blíže, než se očekávalo. Prach se zde totiž vyskytuje v takové vzdálenosti od hvězdy, že by mělo dojít k jeho vypaření, k čemuž ovšem nedošlo. Musí tedy být před zářením hvězdy stíněn plynem.
Provedená pozorování demonstrují nové možnosti při studiu plynných disků okolo mladých hvězd a nabízí širší porozumění této důležité části životního cyklu hvězd. „Budoucí pozorování na VLTI spektro-interferometru nám umožní prostudovat jak prostorové rozložení plynu tak jeho pohyb. Možná určíme, zdali jsou pozorované emisní čáry způsobeny jety materiálu pocházejícího z disků nebo hvězdným větrem,“ uzavírá Stefan Kraus.
Poznámky:
Tatulli E., Malbet F., Menard F., Gil C.,Testi L., Natta A., Kraus S., Stee P., Robbe-Dubois S., Spatially resolving the hot CO around the young Be star 51 Ophiuchi, Astronomy and Astrophysics 489, 1151 (2008).
Kraus S., Hofmann K.-H., Benisty M., Berger J.-P., Chesneau O., Isella A., Malbet F., Meilland A., Nardetto N., Natta A., Preibisch T., Schertl D., Smith M., Stee P., Tatulli E., Testi L., Weigelt G., The origin of hydrogen line emission for five Herbig Ae/Be stars spatially resolved by VLTI/AMBER spectro-interferometry, Astronomy and Astrophysics 489, 1157 (2008).
Členové týmu: S. Kraus, K.-H. Hofmann, A. Meilland, N. Nardetto, T. Preibisch, D. Schertl, a G. Weigelt (MPI, Bonn, Německo), E. Tatulli (INAF, Itálie a Laboratoire d'Astrophysique de Grenoble, Francie), M. Benisty, J.-P. Berger, F. Malbet, a F. Ménard (Laboratoire d'Astrophysique de Grenoble, Francie), O. Chesneau a P. Stee, (OCA, Francie), A. Natta (INAF, Itálie), M. Smith (Univ. of Kent, VB), C. Gil a L. Testi (ESO), a S. Robbe-Dubois (Université de Nice, Francie).
Poznámka překladatele:
Článek o prachoplynném disku mladé hvězdy Dospívající hvězda (ESO 03/2008)
Kontakty:
Stefan Kraus, Max-Planck-Institute for Radio Astronomy, Bonn, Německo, E-mail: skraus (at) mpifr-bonn.mpg.de, Tel.: +49 228 52 53 95
Eric Tatulli, Observatoire de Grenoble, Francie, E-mail: etatulli (at) obs.ujf-grenoble.fr, Tel.: +33 476 63 57 75
ESO Press Officer: Dr. Henri Boffin - +49 89 3200 6222 - hboffin@eso.org
ESO Press Officer in Chile: Valentina Rodriguez - +56 2 463 3123 - vrodrigu@eso.org
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz
autor: Tomáš Mohler, Jiří Srba
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí