Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Na přelomu 19. a 20. století se začínají objevovat pozorovatelé, kteří se věnují rozlišování rojových a sporadických meteorů. Po zapojení zakreslování a statistických metod do zpracování získaných výsledků vzniká základ nového pozorovatelského odvětví. V ČSR se ve 20. letech minulého století formují především díky ČAS skupiny pozorovatelů, které postupně od statistickcých pozorování přecházejí k zákresům do gnómonických map (1940) a v 50. a 60. let 20. století propracovávají a rozvíjí teleskopická pozorování meteorů. Metodika pozorování a zpracování dat představuje ve své době světovou špičku.
V západní Evropě dochází k aktivizaci naopak na sklonku 80. let, v roce 1988 je založena International Meteor Organization – IMO, (Mezinárodní meteorické organizace), díky výborné organizaci a koordinaci se rychle stává koordinátorem celosvětových pozorovatelských aktivit a hlavně nabízí možnost databázového uložení pozorování a dále programového vybavení pro analýzu napozorovaných dat.
Kromě soustavně a systematicky pozorujících jednotlivců nás může nás těšit, že z české tradice je dodnes aktuální používání Gnómonického atlasu Brno 2000.0.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí