V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Pozorování meteorů
Systematická pozorování meteorů
Na přelomu 19. a 20. století se začínají objevovat pozorovatelé, kteří se věnují rozlišování rojových a sporadických meteorů. Po zapojení zakreslování a statistických metod do zpracování získaných výsledků vzniká základ nového pozorovatelského odvětví. V ČSR se ve 20. letech minulého století formují především díky ČAS skupiny pozorovatelů, které postupně od statistickcých pozorování přecházejí k zákresům do gnómonických map (1940) a v 50. a 60. let 20. století propracovávají a rozvíjí teleskopická pozorování meteorů. Metodika pozorování a zpracování dat představuje ve své době světovou špičku.
V západní Evropě dochází k aktivizaci naopak na sklonku 80. let, v roce 1988 je založena International Meteor Organization – IMO, (Mezinárodní meteorické organizace), díky výborné organizaci a koordinaci se rychle stává koordinátorem celosvětových pozorovatelských aktivit a hlavně nabízí možnost databázového uložení pozorování a dále programového vybavení pro analýzu napozorovaných dat.
Kromě soustavně a systematicky pozorujících jednotlivců nás může nás těšit, že z české tradice je dodnes aktuální používání Gnómonického atlasu Brno 2000.0.
-
- vizuální pozorování
- bez dalekohledu
- s dalekohledem = teleskopická
- vizuální pozorování
-
- fotografické pozorování (klasický záznam na film nebo pevnou fotografickou desku)
- snímky drah (obvykle vícestaniční)
- snímky spekter
- bolidové sítě
- fotografické pozorování (klasický záznam na film nebo pevnou fotografickou desku)
-
- televizní a CCD pozorování (elektronický způsob pořízení obrazu)
- dráhy, polohy radiantů, frekvence ,...
- pády na povrch Měsíce
- televizní a CCD pozorování (elektronický způsob pořízení obrazu)
-
- pozorování v rádiovém oboru
- pasivní (odraz signálu vzdáleného vysílače)
- aktivní (odraz signálu z vlastního vysílače)
- pozorování v rádiovém oboru
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz