Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Na druhý svátek vánoční 26. 12. 2020, necelou hodinu před půlnocí, mělo dojít v pásu širším než 120 km, který protínal celé Česko, k zákrytu hvězdy UCAC-591-018253 (11,0mag) poměrně velkou planetkou (203) Pompeja (průměr téměř 120 km, 12,4mag). Poslední plánovaný zákryt v roce 2020 nastal téměř přesně podle předpovědi a pro naše stanoviště byl pozitivní. Doba zákrytu ve Valašském Meziříčí byla 9,3 s. Vzhledem k dobrému počasí byli úspěšní i další 4 pozorovatelé z Česka, 2 z Polska a 1 ze Slovenska.
Planetka (203) Pompeja je docela velká planetka hlavního pásu mezi drahami Marsu a Jupiteru. Byla objevena v roce 1879 a pojmenována podle Pompejí, zničených sopečnou erupcí v roce 79. Střední průměr tělesa je okolo 120 km. Kolem Slunce obíhá po mírně výstředné dráze (e = 0,058) ve vzdálenosti 2,577 až 2,897 AU, se sklonem 3,2° k ekliptice a dobou oběhu kolem Slunce 4,53 roku. Na základě fotometrických měření byla stanovena doba (synodické) rotace 24,052 h, tedy velice blízká době rotace Země. Bližší údaje o planetce a její dráze lze najít například na Wikipedii nebo na adrese https://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=203;orb=1;cov=0;log=0;cad=0#orb.
Podrobnější údaje o zákrytu jsou na následujícím obrázku (kliknutím na obrázek zvětšete do čitelné podoby):
V obrázku č. 3 jsou důležité údaje o předpovězeném zákrytu. V prvním sloupci údaje o zakrývané hvězdě (jasnost a souřadnice), ve druhém údaje o zákrytu (maximální délka trvání – 11,2 s, pokles jasnosti – 1,7mag, vzdálenosti Slunce a Měsíce) a ve třetím údaje o planetce (jasnost, průměr – 118 km, paralaxa a hodinová změna souřadnic).
I když byly vánoční svátky, přesto se ve hvězdárně sešli moji dva kolegové Jiří Srba a Ladislav Šmelcer s odhodláním tento nadějný zákryt napozorovat, za což bych jim rád poděkoval. Naštěstí se umoudřilo i počasí (v celém Česku), které od počátku prosince nebylo pro pozorování příliš příznivé.
Rozložení části ze stanic přihlášených k pozorování vzhledem k předpovězenému "stínu" je znázorněno na obrázku z aplikace OccultWatcher (Obr. č. 4) – červená značka označuje polohu naší hvězdárny (podle předpovědi jsme byli 49 km od centrální linie a pravděpodobnost pozitivního pozorování byla 81 %), zelená čára označuje centrální linii, modré čáry okraje planetky, červené čáry chybu 1 a 2 sigma:
Pozorování jsme provedli pomocí dalekohledu Newton 254/1200 mm (v jižní kopuli) a s kamerou QHY 174 GPS Cooled. Tato kamera je pro taková pozorování velice vhodná. Její chip lze chladit a tím snížit šum a zvýšit odstup signálu od šumu (teplota byla -25 °C). K nahrávání úkazu do PC používáme program SharpCap a ke zpracování programy Tangra/PyMovie. Přesný čas do hlavičky souboru (typ SER) i přímo do obrazu vkládá sama kamera, která má v sobě integrovaný přijímač GPS.
Výsledky pozorování a celkové zpracování (z dostupných pozorování) jsou k dispozici na stránkách euraster.net. Do 10. 1. 2021 dorazilo a bylo zpracováno 8 pozorování, všechna pozitivní – 5 z Česka, 2 z Polska a 1 ze Slovenska.
Přehled pozorování lze nalézt na https://www.euraster.net/results/2020/index.html#1226-203. Upravený obrázek (ze zdroje) zachycuje zpracovaná pozorování (zelená čára č. 8 – naše pozorování). Obr. č. 7:
Rozměry určené z tohoto pozorování: 119,3 km x 95,7 km, PA 96,4°. Planetka se tentokrát nepříliš odchýlila od předpovědi (cca 3 km na jih).
Vzhledem k jasnosti planetky a hvězdy, očekávanému poklesu a předpokládané době trvání zákrytu jsme zvolili expoziční čas snímků 100 ms. Světelná křivka, kterou jsme získali ze záznamu, je uvedena na následujícím obrázku (Tangra/AOTA):
Získané časy zákrytu byly pro naše pozorovací stanoviště pro vstup (D) 22:10:38,88 +/- 0,05 s a pro výstup (R) 22:10:48,15 +/- 0,05 s (v UT), doba zákrytu 9,27 s.
autor: Petr Zelený
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí