Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Program pozorování proměnných hvězd na hvězdárně ve Valašském Meziříčí se v posledních letech věnuje mimo jiné i eruptivním hvězdám. Dlouhodobé monitorování vybraných objektů přináší nové zajímavé poznatky. Konkrétně u zákrytové dvojhvězdy s pozorovanou chromosférickou aktivitou GJ 3236 Cas jsou určité náznaky dlouhodobých změn aktivity, která by mohla být podobná tomu, co pozorujeme u Slunce jako jedenáctiletý cyklus. Je možné také porovnávat aktivitu GJ 3236 Cas se Sluncem.
Co se týče hodnot uvolněné energie během slunečních erupcí, uvádí se hodnoty od 1027 erg (to jsou erupce na hraně detekovatelnosti běžnými přístroji) až po ty nejsilnější, které se pohybují kolem 1032 erg.
V publikaci Superflares on solar-type stars observed with KEPLER I. Statistical properties of superflares (The Astrophysical journal Supplement Series, 209:5, 2013 November (Takuya Shibayama a kol.) je uveden graf závislosti frekvence erupcí na jejich energii. V grafu je zobrazena závislost pro běžné sluneční erupce se sklonem podle publikace Crosby a kol. (1993) dN/dE = E-1,53, pro mikroerupce (Shimizu a kol. 1995) dN/dE = E-1,74 a nanoerupce pozorované v oblasti EUV (Aschwanden a kol. 2000) dN/dE = E-1,17. Ve stejném grafu jsou pak vynesena data pro hvězdy s periodou rotace větší než 10 dní, kde podle tohoto grafu nastává spíše méně erupcí než na Slunci. Družice Kepler pozorovala i jiné eruptivní hvězdy, které byly fyzikálně podobné Slunci a pozorovali u nich větší aktivitu. Ve stejném grafu jsou doplněna data pro eruptivní hvězdy k Cet a EK Dra. Problém pozorování hvězdných erupcí spočívá v tom, že můžeme zaznamenat případy, kdy samotná erupce přezáří klidovou svítivost pozorované hvězdy, a tudíž se jedná zpravidla o erupce s energiemi nad 1032 erg (v závislosti na fyzikálních parametrech eruptivní hvězdy).
Pro zajímavost můžeme porovnat frekvenci erupcí s nižšími energiemi, jaké jsou u Slunce s již zmiňovanou eruptivní hvězdou GJ 3236. Sklon závislosti frekvence erupcí na energii můžeme spočítat na základě 282 erupcí pozorovaných v letech 2015–2023. Hodnota vztahu je
y = 1,5924 x + 22,453
Frekvenci erupcí pak počítáme podle vztahu
F = log (t . p / E)
kde t je čas v rocích, p je počet erupcí a E je energie erupcí
nebo pro počet erupcí odvozený vztah
p = E . 10F / t
Hodnotu teoretické frekvence pro GJ 3236 a energie 1027 erg a 1032erg dosadíme do prvního vztahu
Fy27erg = -1,5924 . 27 + 22,453 = -20,54
Fy32erg = -1,5924 . 32 + 22,453 = -28,503
Z výše uvedeného grafu vychází pro energie slunečních erupcí 1027 erg frekvence 10-24,3 a pro 1032 erg je frekvence 10-32 . Pokud tyto hodnoty dosadíme do vztahu p = E . 10F / t, pak pro Slunce vychází, že během jednoho roku vygeneruje jednu erupci s energií 1032 erg a 500 erupcí s energií 1027 erg. Pokud do vztahu dosadíme hodnoty pro GJ 3236 Cas, tak tato hvězdná soustava vygeneruje za jeden rok 3100 erupcí s energiemi 1032 erg a zhruba 2 880 000 erupcí s energií 1027 erg. Z toho je patrný poměrně velký rozdíl aktivity oproti Slunci. Je také možné diskutovat o otázce vlivu vysokoenergetického záření a urychlených nabitých částic na okolí těchto hvězd a obíhající exoplanety.
Tabulka počtu erupcí s danou energií pro GJ 3236 za období 2015 – 2023 a výpočet frekvence
Grafické znázornění předchozí tabulky pro 282 erupcí pozorovaných u GJ 3236 v letech 2015-2023
Graf závislosti mezi frekvencí erupcí a jejich energií z publikace Superflares on solar-type stars observed with KEPLER I. Statistical properties of superflares (The Astrophysical journal Supplement Series, 209:5, 2013 November (Takuya Shibayama a kol.). Do grafu jsou vyneseny hodnoty pro GJ 3236 Cas. Červená čára zobrazuje hodnoty pro období let 2015-2020, zelená čára období 2015-2023. Poloha čar pro GJ 3236 odpovídá vyšší frekvenci erupcí daných energií a je ve shodě s výsledky předchozích studií podobných eruptivních hvězd.
Graf závislosti mezi frekvencí erupcí a jejich energií z publikace Superflares on solar-type stars observed with KEPLER I. Statistical properties of superflares (The Astrophysical journal Supplement Series, 209:5, 2013 November (Takuya Shibayama a kol.). V tomto grafu je vyznačena erupční aktivita Slunce v době minima v roce 2008 a v době maxima v roce 2001. Podobná poloha v grafu je i pro GJ 3236, kdy do roku 2020 byla aktivita nižší, v dalších letech sledujeme nárůst aktivity. Z toho můžeme usuzovat o podobnosti s jedenáctiletou periodou změn sluneční aktivity. Na základě těchto výsledků i předpokládáme, že mechanismus vzniku slunečních a hvězdných erupcí je stejný.
autor: Ladislav Šmelcer
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí