V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Po delší době jsme se začali opět věnovat zákrytovým dvojhvězdám, kde se v jejich blízkosti nachází s velkou pravděpodobností třetí hvězda. To se projeví v O-C diagramu jako periodické změny v pozorovaných a předpovězených okamžicích minim. Z pozorování jsme mohli doplnit O-C diagramy pro NSVS 01031772 Cam, NSVS 10653195 Ser, NSVS 01286630 Dra a GU Boo.
Tyto zákrytové dvojhvězdy sledujeme již několik let a některé z nich se chovají i podle trojhvězdného modelu, ale některé z nich stále předpovězeným modelům vzdorují. U některých systémů se občas objevují krátká zjasnění, které jsou důsledkem hvězdných erupcí.
Světelná křivka zákrytové dvojhvězdy NSVS 01031772 Cam z 21.4. 2023. V pravé části světelné křivky je vidět pokles jasnosti systému, což je důsledek primárního zákrytu, kdy hvězda s vyšší povrchovou teplotou je zakrývána hvězdou s nižší povrchovou teplotou. V pravé části světelné křivky je patrná krátká erupce trvající 7,5 minuty.
O-C diagram NSVS 01031772 Cam. Tuto zákrytovou dvojhvězdu sledujeme od roku 2009, kdy to z počátku vypadalo, že by se v systému měla nacházet třetí hvězda s periodou oběhu cca 11 let. Nicméně od té doby minima nastávají stále dříve oproti předpovědím, celková doba změny je lineární o 17,2 minuty za 14 let, ale není tam vidět náznak přechodu O-C diagramu do sinusoidy, který by byl známkou přítomnosti třetí hvězdy.
O-C diagram NSVS 01286630 Dra. V tomto případě se u tohoto systému daří prokázat přítomnost třetí hvězdy, pravděpodobně s periodou oběhu cca 5 let. Poslední body v O-C diagramu z letošního dubna tomu nasvědčují
autor: Ladislav Šmelcer
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí