Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
V květnu nebylo příliš jasných nocí a tak během dvou z nich, kdy jsem pozoroval, bylo pořízeno 2820 měření. Nadále pokračuji ve sledování eruptivních zákrytových dvojhvězd, kde složkami jsou červení trpaslíci. Další zajímavou dvojhvězdou z tohoto programu je v souhvězdí Žirafy systém s označením NSVS 01031772 Cam. Skupina českých astronomů pod vedením doc. Wolfa zveřejnila v roce 2012 publikaci o této dvojhvězdě, ze které vyplývá, že by se mohlo jednat i o trojhvězdný systém, kde třetí složka obíhá s periodou přibližně 11 let a má hmotnost minimálně 65 hmotností Jupitera.
V následujících řádcích jsou uvedeny základní informace o tomto zákrytovém systému a podezření o přítomnosti třetí hvězdy.
NSVS 01031772 Cam – třetí hvězda u zákrytové dvojhvězdy s malou hmotností ?
M. Wolf, P. Zasche, K. Hornoch, M. Chrastina, J. Janík, M. Zejda
Proceedings IAU Symposium No. 282, 2011, From Interacting Binaries to Exoplanets
Jedním z problémů u zákrytových dvojhvězd s malou hmotností je silný rozpor mezi teorií a pozorováním. Z měření jasně vyplývá, že pozorované průměry hvězd jsou obecně větší, než jak předpovídají modely hvězdného vývoje.
Zákrytová dvojhvězda NSVS 01031772 Cam (GSC 4561.647, filtr V = 12,6 mag), byla objevena McIntyrem a Shawem (2005) jako zákrytová dvojhvězda se samostatně detekovanými spektrálními čarami pro každou hvězdu z dat přehlídky Northern Sky Variability Survey (NSVS). Ve studii Lopéz-Morales a kol. z roku 2006 byly určeny parametry jednotlivých hvězd. Z nich vyplývá, že rozměry složek jsou o 8,5% větší, než předpokládá model.
V této práci jsou prezentovány zpřesněné parametry systému na základě nových fotometrických pozorování, která byla pořízena na Ondřejovské hvězdárně v letech 2007 – 2011. K tomu byl použit dalekohled o průměru 0,65m ve spojení s kamerou G2 – 3200 firmy moravských přístrojů a fotometrickými filtry V a R. Stejně jako v předchozích pracích byla použita stejná srovnávací hvězda GSC 4561 0787. Ke zpracování všech snímků byl použitý soubor programů Aphot. Další fotometrická data byla pořízena na hvězdárně Masarykovy univerzity v Brně v letech 2009 – 2011 s dalekohledem o průměru 0,62m a CCD kamerou SBIG ST8 a fotometrickými filtry V a R. Jedna pozorovací noc byla využita pro tento zákrytový systém na hvězdárně Suhora v Polsku.
Po určení minim profilovou metodou se podařilo zlepšit lineární parametry světelných elementů.
prim. min. HJD = 2 453 456,68023 (8) ± 0,36814052 (6) E
Na O-C diagramu pořízeném z dostupných dat jsou jasně vidět sinusiodální změny (viz obrázek 1). Jedním z možných vysvětlení je působení LITE efektu třetím tělesem. Z předběžné analýzy pohybu třetího tělesa po kruhové dráze vychází minimální doba oběhu asi 3900 dní (asi 11 let) s poloamplitudou o hodnotě 0,00165 dne (2,4 minuty). Minimální hmotnost pak vychází na 0,063 Msl nebo 65 hmotností Jupitera.
Vlastní VR světelné křivky a radiální rychlosti převzaté z práce LM06 byly redukovány za použití Phoebe kódu ve verzi 31a, který vyvinul Prša a Zwitter (2005).

Obrázek 1: O-C diagram NSVS 01031772 Cam. Z grafu lze určit přibližnou periodu oběhu na 11 let s poloviční amplitudou 2,4 minuty.

Obrázek 2: Fázová světelná křivka pořízená na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v období červenec 2013 - duben 2014
autor: Ladislav Šmelcer
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí