Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
V rámci spolupráce s Astronomickým ústavem Karlovy univerzity a hvězdárny ve Valašském Meziříčí se věnujeme pozorování některých zajímavých zákrytových dvojhvězd. Od roku 2022 se mimo jiné věnujeme fotometrii zákrytové dvojhvězdy s označením 2MASS J04100497+2931023 v souhvězdí Býka. Tato dvojhvězda je zajímavá i tím, že se u ní projevuje chromosférická aktivita ve formě hvězdných erupcí.
Pozorování naznačují, že by v blízkosti dvojhvězdy se mohla nacházet třetí hvězda s velmi krátkou oběžnou dobou kolem jednoho roku. Pro potvrzení je potřeba získávat okamžiky minim co nejčastěji. Souběžně s fotometrií minim je možné sledovat i erupční aktivitu.
O absolutních parametrech a pozorovaných erupcích referovali G. Meng a kol. v publikaci Research in Astronomy and Astrophysics (RAA 2021 Vol. 21 No. 5, 115(9pp), Absolute parameters and observed flares in the M-type detached eclipsing binary 2MASS J04100497+2931023. Zde mimo jiné citují naši publikaci z roku 2017 věnované podobné zákrytové dvojhvězdě GJ 3236, přičemž porovnávají zjištěné frekvence erupcí.
2MASS J04100497+2931023 byla pozorována po dobu 29 hodin a z počtu pozorovaných erupcí vychází frekvence 0,1 erupce za hodinu. Tyto výsledky jsou podobné hodnotám pro podobné zákrytové systémy - 0.09 pro BX Tri (Luo a kol. 2019; Dimitrov & Kjurkchieva 2010), 0.06 pro GJ 3236 (Šmelcer a kol. 2017) a 0.064 erupce za hodinu pro DV Psc (Pi et al. 2019).
Také podobně vychází i sklon spektrálního indexu erupcí měřený z amplitud erupcí pozorovaných v různých vlnových délkách (viz obrázek 1). Průměrný sklon lineárního fitu je pro 2MASS J04100497+2931023 -3,3 (±0,9). Tato hodnota je podobná výsledkům -3,2 (±0,3) pro YY Gem (Gary a kol. 2012) a -3,9 (±0,4) pro GJ 3236 (Šmelcer a kol. 2017). Tyto výsledky naznačují, že mechanismus vzplanutí u zákrytových dvojhvězd s nízkou hmotností je stejný, tedy že se jedná o události, kdy dochází k zahřátí aktivní oblasti na teploty v rozmezí 10 000 - 12 000 K během magnetické rekonexe.
V následujících měsících budeme pokračovat ve fotometrii této dvojhvězdy s cílem upřesnit změny v O-C diagramu a detekovat projevy chromosférické aktivity prostřednictvím erupcí, případně vývojem hvězdných skvrn.
Obrázek 1:
Graf závislosti amplitudy zjasnění během erupce na vlnové délce pro tři erupce pozorované u 2MASS J04100497+2931023 Tau v období 31.12. 2019 - 1.1. 2020. Obrázek je převzatý z publikace Absolute parameters and observed flares in the M-type detached eclipsing binary 2MASS J04100497+2931023 G. Meng a kol. (RAA 2021 Vol. 21 No. 5, 115).
Obrázek 2:
O-C diagram sestavený z pozorovaných minim na hvězdárně ve Valašském Meziříčí na konci roku 2022 a v listopadu 2023. Nová pozorování zatím trochu kazí předpoklad přítomnosti třetí hvězdy v systému s oběžnou dobou kolem 1 roku. Amplituda změn okamžiků minim je také velmi malá, kolem 65 sekund, což je na hranici i přesnosti měření.
autor: Ladislav Šmelcer
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí