Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Ani tento měsíc nepřinesl příliš radosti z pozorování. Oblohu jsem zastihl pouze třikrát vyjasněnou a během tohoto času pořídil 2794 měření zákrytových proměnných hvězd. Kromě tradiční GJ 3236 Cas dlouhodobě sleduji také zákrytovou dvojhvězdu NSVS 02186630 Dra, u které se projevují zajímavé změny na světelné křivce mimo zákryty, které ale pravděpodobně nesouvisí s erupční aktivitou.
V roce 2014 byla nejsledovanější hvězdou již výše zmiňovaná GJ 3236 Cas. Ta je jednou z šestnácti zákrytových systémů, u kterých se mohou objevovat aktivní události – erupce. O některých výsledcích bylo již informováno v předchozích zprávách o pozorování.
Celková statistika uvádí následující hodnoty. GJ 3236 Cas byla pozorována od 13. března do konce roku 2014 po dobu 273 hodin a 30 minut, což znamená, že byla pod dohledem 3,89 % z celkové možné doby uvedené intervalu. Během této doby bylo zaznamenáno celkem 10 erupcí. Pokud budeme předpokládat statisticky rovnoměrné rozložení četnosti erupcí, mohlo být pozorováno v tomto období celkem 257 erupcí.
Z vlastních měření byly u GJ 3236 Cas zjištěny periodické změny světelné křivky i mimo zákryty. Z analýzy vychází tato variace stejně dlouhá jako oběžná doba dvojhvězdy. Tyto změny mohou být způsobeny přítomností velké hvězdné skvrny, která se pravidelně objevuje na stejném místě při oběhu složek dvojhvězdy s periodou 18h30m.
K podobným závěrům dospěli i autoři článku, kde jsou zveřejněny výsledky analýzy dat z družice Kepler. Zde byly zkoumány hvězdy podobných fyzikálních parametrů jako u Slunce a zjišťována existence supererupcí. Ty se skutečně pozorovaly právě u hvězd, kde byly nalezeny periodické změny jasnosti pravděpodobně také způsobené přítomností velké skvrny.
Podrobnější zpráva bude uvedena v následujícím přehledu.
Obrázek 1: Grafický výstup z programu Peranso výpočtu periody změn jasnosti mimo zákryty u GJ 3236 Cas. Programem bylo zpracováno pozorování za 150 dní. Výsledná perioda je shodná s orbitální periodou dvojhvězdy.
autor: Ladislav Šmelcer