Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Někdy zmýlená může vést i k novému objevu. To se mi povedlo při pozorování eruptivní hvězdy GJ 3236, kdy jsem chtěl kontrolně proměřit světelnou křivku CzeV590 kvůli zpřesnění periody. Omylem jsem hvězdné pole nastavil mimo tuto hvězdu a kromě GJ 3236 se měnila jiná hvězda. Jedná se o novou proměnnou, která má nyní označení v katalogu CzeV772 s určenou periodou 0,404 dne a amplitudou 0,25 magnitudy.
Za šest pozorovacích nocí jsem získal 26 109 měření. Tradičně jako minulé měsíce je věnována pozornost eruptivním hvězdám. Nadále velmi aktivní je GJ 3236. 2. října byla pozorována výrazná dvojitá erupce s odstupem maxim 36 minut. 5. října se podařilo zachytit erupci na konci sekundárního minima, další následovala s odstupem 2 hodiny. Poslední byla zaznamenána 24. října, jednalo se o poměrně malou a rychlou erupci. Celkem je nyní zdokumentováno 35 erupcí. Z dat jsem sestavil graf závislosti výskytu erupcí na orbitální fázové křivce. Z ní vyplývá, že není vidět výrazná koncentrace erupcí pro určitou oběžnou fázi dvojhvězdy.
Dalším bodem pozorování v říjnu bylo doměření některých starších hvězd z Cze V katalogu, aby bylo možné určit orbitální periodu.
Obrázek 1: Fázová křivka CzeV772.
Ze čtyř pozorovacích nocí se podařilo určit periodu 0,404 dne
Obrázek 2: Hvězdné pole GJ 3236 Cas s nově objevenými proměnnými hvězdami CzeV590
a CzeV772
autor: Ladislav Šmelcer