V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Ani tento měsíc se příliš nepolepšil, pokud jde o pěkné počasí. Celkem se mi podařilo pozorovat 5 nocí a pořídit 2 620 měření. I z těchto málo nocí se dvakrát během pozorování zatáhlo, tudíž nebylo dosaženo očekávaných výsledků. Na oblohu se pomalu nasouvají také jarní souhvězdí, ze zajímavých zákrytových dvojhvězd byly pozorovány BM Ari, GW Cep, IQ Per, V 339 Gem a V 388 Gem.
V další části článku uvádím dokončení článku publikace výsledků zákrytových dvojhvězd uvedených v práci
Stáčení přímky apsid u excentrických zákrytových dvojhvězd V785 Cas, V821 Cas, V796 Cyg, V398 Lac a V871 Per.
V 398 Lacertae
Zákrytová dvojhvězda V 398 Lac (HD 210 180, BD+51◦3251, HIP 109 193; Vmax = 8m.79; sp. A0V) je poměrně jasný systém s excentrickou drahou (e = 0,2) a dlouhou orbitální periodou P = 5,4 dne). Její proměnnost byla objevena během mise družice Hipparcos (ESA 1997). Přesné absolutní parametry složek dvojhvězdy byly určeny ze spektroskopie provedené Cakirliem a kol. (2007)
M1 = 3.83 ± 0.35 M⊙, M2 = 3.29 ± 0.32 M⊙,
R1 = 4.89 ± 0.18 R⊙, R2 = 2.45 ± 0.11 R⊙.
Ve výše uvedené práci je uvedena lineární efemerida
pri. min. = HJD 2 453 577.476 d + 5.40624 d × E.
Světelná křivka V 398 Lac byla analyzována později v práci Bulut a Demircan (2008). Z dat byla potvrzena mírná excentricita e = 0,273. Od té doby bylo pořízeno několik přesných měření minim, která umožňují zpřesnit některé parametry. Na základě analýzy dat z práce Cakirli (2007) byl určen sklon orbitální dráhy i = 84,6 stupně. Další parametry jsou uvedeny v tabulce 1, schéma O-C diagramu je na obrázku 1.
obrázek 1 - O-C diagram zákrytové dvojhvězdy V 398 Lac
V 871 Persei
Zákrytová dvojhvězda V 871 Per (HD +56.704, GSC 3708-1325, Vmax = 10,89 mag, sp. B) je málo sledovaný systém s mírně excentrickou drahou (e = 0,24) a krátkou orbitální periodou 3 dny. Jako proměnnou dvojhvězdu ji objevil Otero (2004) v databázi NSVS. K tomuto systému nejsou známy absolutní parametry jednotlivých složek. Pro předpovědi minim byly použity následující efemeridy
při. min. = HJD 2 451 421,5604 + 3,0238818 x E
Pro analýzu apsidálního pohybu byla použita data z prací Zejda a kol. (2006), Brát a kol. (2007) a Diethelm (2009, 2010, 2011a, 2011b, 2012). Výsledek je zobrazen v tabulce 1 a O-C diagram na obrázku 2.
obrázek 2 - O-C diagram zákrytové dvojhvězdy V 871 Per
tabulka 1 – dráhové elementy V 398 Lac a V 871 Per.
autor: Ladislav Šmelcer
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí