Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Konečně alespoň jednou za poslední měsíce bylo možné užít si pozorování několik dní po sobě, to se opravdu už dlouho nepovedlo.
S pomocí dalekohledu Newton 254 mm jsem dále pokračoval v pozorování eruptivní hvězdy GJ 3236 Cas. 12. února se mi podařilo zachytit unikátní erupci, která nastala v době sestupu do primárního minima. Při délce trvání 11 minut a amplitudě 0,18 magnitudy je na světelné křivce vidět, jak na tuto dobu je přerušen sestup do minima, body vyletí nad úroveň jasnosti hvězdy mimo zákryt a po erupci doběhne normálně minimum. Možná z této události bude možné lépe určit, kde dochází v tomto systému k erupcím.
Další poměrně výrazná erupce byla pozorována 15. února o půlnoci, která trvala 36 minut a zjasnění o 0,34 magnitudy.
15. února, tedy stejnou noc, jsem zaznamenal poprvé typickou erupci u zákrytové dvojhvězdy NSVS 01031772 Cam. U této hvězdy se také dají očekávat erupce, podobně jako u GJ 3236 Cas, ale s menší frekvencí. Na fázové křivce NSVS 01031772 Cam nejsou vidět variace změn jasnosti mimo zákryty jako u GJ 3236 Cas, které by nasvědčovaly přítomnosti hvězdných skvrn. O to větším překvapením bylo pozorovaní zjasnění, které mělo ve filtru R typický průběh – zjasnění o 0,29 magnitudy během jedné minuty a postupný pokles trvající zhruba 22 minut. Tuto erupci jsem pozoroval taktéž ve filtru I, tam zjasnění není tak výrazné, zhruba jenom o 0,1 magnitudy s podobnou délkou trvání.
Obrázek 1: Světelná křivka NSVS 01031772 Cam ze dne 15.2. 2015 pořízená pomocí dalekohledu Celestron 355 a kamerou G2 1600. Po pozorovaném sekundárním minimu ve fázi 0.6086 došlo ke zjasnění o 0,29 magnitudy ve filtru R trvající 22 minut.
autor: Ladislav Šmelcer