Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Tento měsíc jsme se zaměřili na fotometrii zákrytových dvojhvězd, které nebyly delší dobu sledovány, a také monitorování eruptivní zákrytové dvojhvězdy GJ 3236 Cas. To umožnilo i velmi příznivé počasí, kdy bylo možné pozorovat tyto objekty po šestnáct jasných nocí.
Eruptivní aktivitu GJ 3236 Cas sledujeme od roku 2014. Ve spolupráci s dalším pozorovatelem Františkem Bílkem z Trhových Svinů se nám podařilo získat poměrně dostatečné množství dat na vydání samostatné publikace. Ta se časem stala také poměrně citovanou jinými teoretickými astrofyziky studujícími eruptivní hvězdy.
V současné době můžeme analyzovat dva samostatné datové soubory z hvězdáren Valašské Meziříčí a Trhové Sviny. František Bílek v rozmezí 12/2015 - 08/2023 GJ 3236 sledoval 3039 hodin a zaznamenal 302 erupcí, z čehož vychází frekvence jedné erupce za 10,1 hodiny. Ve Valašském Meziříčí byla pozorována 2034 hodin a zaznamenáno bylo 138 erupcí (frekvence 1 erupce za 14,7 hodiny). V teoretické oblasti výzkumu eruptivních hvězd je ještě mnoho nevyjasněných otázek. Jednou z nich je i vzhled světelných křivek erupcí, kdy cca 90 % případů dosáhne erupce maxima do několika desítek sekund, zatímco zbylých 10 % erupcí má nástup do maxima trvající i několik desítek minut. Fyzikální příčina je zatím nejasná.
O to zajímavější je letošní zářijové pozorování, kdy se zdá, že aktivita GJ 3236 Cas je o něco větší. Během tohoto měsíce byla dvojhvězda sledována 122 hodin a zaznamenáno 17 erupcí, tedy 1 erupce nastávala průměrně jednou za 7,2 hodiny. Jedním z aspektů, který se u eruptivních hvězd zkoumá, je možnost existence cyklů změn aktivity, podobně, jak sledujeme i u Slunce. Proto není vyloučeno, že něco podobného probíhá i u tohoto aktivního systému.

autor: Ladislav Šmelcer
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí