Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
V noci před štědrým dnem (23. prosince 2013, 22:53:20 SEČ) se podařilo videostanicemi na pozorování meteorů umístěnými na Hvězdárně Valašské Meziříčí zachytit přelet velmi jasného meteoru. Dráha tohoto meteoroidu byla tak výhodná, že jeho let byl zaznamenán na obou našich kamerách. Kamery na hvězdárně Valašské Meziříčí byly pořízeny v rávci projektu KOSOAP.
Těleso se při průletu atmosférou rozpadalo na menší kousky, což se projevilo na kolísáním jasnosti. Maximální naměřená vizuální jasnost objektu se pohybovala kolem -4,5 mag. Pro srovnání nabízíme pohledy z obou našich kamer. Meteor byl však pozorován i na řadě dalších stanic pracujících v rámci sítě CEMENT.
Analýzu záznamů z ostatních stanic sítě CEMENT provedl Jakub Koukal. Na základě kombinovaných údajů bylo možné spočítat dráhu tělesa ve sluneční soustavě a určit geometrii letu atmosférou včetně rychlosti a jejích změn během letu. Z dostupných údajů bylo možné odhadnout i základní fyzikální vlastnosti tělesa.
Při pohledu na projekci dráhy atmosférického letu na povrch Země a také na snímky z různých stanic (obzvláště markantní je rozdíl mezi Kroměříží a Bílým křížem) je patrné, že těleso letělo doslova nedaleko našich stanic. Zatímco z Kroměříže prolétalo šikmo zorným polem kamery, z pohledu kamery na Bílém kříži letělo prakticky směrem k ní.
Ve sluneční soustavě se meteoroid pohyboval po dráze s hlavní poloosou 2 AU a přísluním ve vzdálenosti 0,967 AU od Slunce. Excentricita dráhy byla 0,508 a sklon 5,0°. Těleso tedy pravděpodobně přiletělo z vnitřní části hlavního pásu planetek. Po podobné dráze se pohybuje například planetka 1982 XB.
Ze získaných údajů bylo možné odhadnout pevnost materiálu objektu, která se pohybovala jen kolem 1 MPa (0,9 MPa na počátku letu atmosférou a 1,3 MPa těsně před pohasnutím). Takto nízká pevnost spíše odpovídá materiálu kometárního původu.
autor: Jiří Srba
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí