Videopozorování meteorů v síti CEMeNt a SSOVMO v 1. čtvrtletí 2026

Obdobím aktivity meteorického roje Quadrantid na počátku ledna končí vysoká aktivita meteorických rojů, která začíná každoročně v červenci. Stejně tak aktivita sporadického pozadí klesá ke svému ročnímu minimu, které nastává v březnu a dubnu. Obecně pak bývá období od ledna do dubna nazýváno „Velká jarní díra“, neboť v činnosti jsou pouze ojedinělé slabé meteorické roje, převážně pocházející z antihelionového zdroje. Nepříznivé zimní počasí je rovněž překážkou pro pozorování meteorů, na níže položených stanicích se často projevuje typický fenomén podzimních a zimních měsíců – inverzní charakter počasí. Tento fakt má obvykle za následek nepříznivý vliv na počet párovaných meteorů a tím i na počet vícestaničních drah. Maximum meteorického roje Quadrantid v roce 2026 ovšem připadlo na poměrně příznivé počasí a na stanicích sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) bylo možné pozorovat velké množství meteorů tohoto silného roje. V průběhu ledna a března bylo počasí velmi příznivé vzhledem k ročnímu období, únor byl naopak z hlediska počtu nocí vhodných k pozorování meteorů velmi nepříznivý. Na stanicích SSO VMO (Southern Spectroscopic Observatory of the Valašské Meziříčí Observatory) panovalo v uvedených měsících velmi příznivé počasí, ovšem i v případě jižní polokoule je během těchto měsíců velmi nízká rojová aktivita.

Aktivita meteorických rojů

Maximum meteorického roje Quadrantid nastalo v ranních hodinách 4. 1. 2026, kamery sítě CEMeNt zaznamenaly celkem 384 vícestaničních drah Quadrantid. Podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB (International Meteor Organization Visual Meteor Database) dosáhla maximální korigovaná hodinová frekvence Quadrantid v letošním roce 64,0 ± 11,1 meteorů, maximum nastalo 4. 1. 2026 ve 4:43 UT. Aktivita meteorického roje Quadrantid tedy byla v letošním roce průměrná, vzhledem k nepříznivým povětrnostním podmínkám chybí pozorování okolo pozorovaného maxima roje, počet pozorovaných meteorů během maxima roje je velmi nízký a ovlivněný oblačností.

V roce 2015 (10. 1. ve 2:50 UT) byl zaznamenán outburst meteorického roje kappa Cancrid, pozorován byl jak video stanicemi, tak také radiovými stanicemi určenými pro pozorování meteorů. Aktivita roje byla nalezena rovněž v datech z roku 2016, a to v databázích IMO VMN (IMO Video Network) a SonotaCo. V roce 2026 byly v síti CEMeNt zaznamenány pouze 2 dráhy meteorů z tohoto roje, který má pravděpodobně nepravidelnou aktivitu, pozorovaná maxima činnosti pak budou souviset s oběžnou periodou neznámého mateřského tělesa kometárního původu.

Obr. 1: Skládaný snímek meteorů zaznamenaných na stanici Valašské Meziříčí NE v noci 3/4. 1. 2026 během maxima meteorického roje Quadrantid, kamera zaznamenala za uvedené období 173 meteorů. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.	Obr. 2: Skládaný snímek meteorů zaznamenaných na stanici Ždánice E v noci 3/4. 1. 2026 během maxima meteorického roje Quadrantid, kamera zaznamenala za uvedené období 173 meteorů. Autor: Hvězdárna Ždánice

V lednu a únoru nastává maximum dvojice slabých rojů, jeden je pozorovatelný ze severní polokoule a druhý naopak z jižní. Maximum meteorického roje gama Ursae Minorid nastává okolo 18. 1., běžná korigovaná hodinová frekvence dosahuje pouze 3 meteorů. Kamery sítě CEMeNt zaznamenaly pouze 9 vícestaničních drah tohoto slabého roje. Maximum nepravidelného meteorického roje alfa Centaurid nastává okolo 8. 2., běžná korigovaná hodinová frekvence dosahuje 6 meteorů v letech, kdy je detekována aktivita tohoto roje. Kamery sítě CEMeNt zaznamenaly pouze 2 vícestaniční dráhy tohoto slabého roje.

Obr. 3: Radianty rojových i sporadických vícestaničních meteorů zaznamenaných v síti CEMeNt a SSOVMO v 1. čtvrtletí 2026. Pro zobrazení je použita sinusoidální projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal, Alexandra Mikušková

Přehled videopozorování v síti CEMeNt a SSOVMO

V lednu 2026 bylo kamerami sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) a SSO VMO (Southern Spectroscopic Observatory of the Valašské Meziříčí Observatory) zaznamenáno 32 046 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 5 816 vícestaničních drah. Kamery sítě CEMeNt zaznamenaly 12 800 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 2 490 vícestaničních drah (Obr. 4 a 5), kamery sítě SSO VMO zaznamenaly 19 246 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 3 326 vícestaničních drah (Obr. 6 a 7). K dnešnímu datu nejsou do zpracování zahrnuta pozorování ze stanic z vnějšího perimetru sítě, a to z Rokycan (CZ), Plzně (CZ) a Karlových Varů (CZ), jejichž zpracování není dokončeno.

Obr. 4: Celková 2D projekce vícestaničních atmosférických drah zaznamenaných v síti CEMeNt v 1. čtvrtletí 2026. Autor: Jakub Koukal, Alexandra Mikušková	Obr. 5: Radianty rojových i sporadických vícestaničních meteorů v síti CEMeNt v 1. čtvrtletí 2026. Pro zobrazení je použita sinusoidální projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal, Alexandra Mikušková

V únoru 2026 bylo kamerami sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) a SSO VMO (Southern Spectroscopic Observatory of the Valašské Meziříčí Observatory) zaznamenáno 24 187 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 4 526 vícestaničních drah. Kamery sítě CEMeNt zaznamenaly 5 526 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 1 000 vícestaničních drah (Obr. 4 a 5), kamery sítě SSO VMO zaznamenaly 18 661 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 3 526 vícestaničních drah (Obr. 6 a 7). K dnešnímu datu nejsou do zpracování zahrnuta pozorování ze stanic z vnějšího perimetru sítě, a to z Rokycan (CZ), Plzně (CZ) a Karlových Varů (CZ), jejichž zpracování není dokončeno.

Obr. 6: Celková 2D projekce vícestaničních atmosférických drah zaznamenaných v síti SSOVMO v 1. čtvrtletí 2026. Autor: Jakub Koukal, Alexandra Mikušková	Obr. 7: Radianty rojových i sporadických vícestaničních meteorů v síti SSOVMO v 1. čtvrtletí 2026. Pro zobrazení je použita sinusoidální projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal, Alexandra Mikušková

V březnu 2026 bylo kamerami sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) a SSO VMO (Southern Spectroscopic Observatory of the Valašské Meziříčí Observatory) zaznamenáno 29 998 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 5 532 vícestaničních drah. Kamery sítě CEMeNt zaznamenaly 11 243 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 2 036 vícestaničních drah (Obr. 4 a 5), kamery sítě SSO VMO zaznamenaly 18 755 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 3 496 vícestaničních drah (Obr. 6 a 7). K dnešnímu datu nejsou do zpracování zahrnuta pozorování ze stanic z vnějšího perimetru sítě, a to z Rokycan (CZ), Plzně (CZ) a Karlových Varů (CZ), jejichž zpracování není dokončeno.

Obr. 8: 3D projekce heliocentrických vícestaničních drah meteorů, které patří k meteorickému roji Quadrantid (QUA), ve Sluneční soustavě. Celkem bylo zaznamenáno 384 vícestaničních drah meteorického roje QUA v 1. čtvrtletí 2026 v rámci sítě CEMeNt. Autor: Jakub Koukal, Alexandra Mikušková	Obr. 9: 3D projekce heliocentrických vícestaničních drah meteorů, které patří k meteorickému roji lednových xi Ursae Majorid (XUM), ve Sluneční soustavě. Celkem bylo zaznamenáno 26 vícestaničních drah meteorického roje XUM v 1. čtvrtletí 2026 v rámci sítě CEMeNt. Autor: Jakub Koukal, Alexandra Mikušková

Nejvíce vícestaničních drah v rámci sítí CEMeNt a SSOVMO patří ke sporadickému pozadí (14 845 drah), následuje meteorický roj Quadrantid (QUA, 384 drah, Obr. 8), Comae Berenicid (COM, 35 drah), omicron Hydrid (OHY, 33 drah), kappa Virginid (KVI, 31 drah), lednových xi Ursae Majorid (XUM, 26 drah, Obr. 9) a pak následují další slabší meteorické roje, jejichž počet vícestaničních drah byl nižší než 20 drah. Počet jednostaničních meteorů (stejně jako vícestaničnch drah) ve všech měsících 1. čtvrtletí 2026 je historicky vůbec nejvyšší v rámci sítě CEMeNt za celou dobu její existence od roku 2009.

Efektivita párování se v rámci sítě CEMeNt pohybovalo od 61,3 % (únor) až po 66,3 % (březen), což souvisí s inverzním charakterem počasí na níže položených stanicích sítě. Poměr stanice/dráha osciluje kolem průměrné hodnoty v průběhu roku 2025 a činí 3,26 stanice na dráhu v lednu, respektive 3,39 stanice na dráhu v únoru. V březnu došlo k nárůstu poměru stanice/dráha až na 3,66 stanice na dráhu, což patří k nejvyšším hodnotám v rámci sítě CEMeNt vůbec.

Efektivita párování se v rámci sítě SSOVMO pohybovalo od 42,0 % (leden) až po 44,4 % (únor), poměr stanice/dráha osciluje kolem průměrné hodnoty v průběhu roku 2025 a činí 2,43 stanice na dráhu v lednu, respektive 2,36 stanice na dráhu v březnu.

Celkem bylo v letošním roce doposud (k 31. 3. 2026) zaznamenáno 86 231 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 15 874 vícestaničních drah (Tab. 1).

Tab. 1: Přehled počtu zaznamenaných a párovaných meteorů v roce 2026 na stanicích sítě CEMeNt a SSOVMO. Autor: Jakub Koukal, Alexandra Mikušková

Poděkování

Poděkování patří společnostem DEZA, a. s. a CS CABOT, spol. s r. o., které přispěly na pořízení vybavení pro FHD stanice umístěné na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. a také v rámci sítě CEMeNt. Poděkování patří všem partnerským hvězdárnám (Ždánice, Vsetín, Rokycany, Plzeň, Karlovy Vary, Partizánske, Kysucké Nové Mesto) a také soukromým majitelům stanic (Milan Čermák, Richard Kačerek, Jakub Kapuš, Tibor Csorgei, Vladimír Bahýl, Ivo Míček) za podporu aktivit a růstu sítě. Poděkování dále patří všem zainteresovaným institucím za podporu aktivit a růstu sítě. Projekt RPOS (Rozvoj přeshraniční observační sítě) byl spolufinancován z programu Fond malých projektů programu Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika 2014 – 2020, kód výzvy 5/FMP/11b, reg. č. CZ/FMP/11b/05/058. Projekty KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů) a RPKS (Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání) byly realizovány hvězdárnami Valašské Meziříčí (ČR) a Kysucké Nové Mesto (SR) v kooperaci se SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu). Projekty byly spolufinancovány z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007-2013. Projekt nákupu a provozu spektroskopických kamer s vysokým rozlišením je částečně dotován Programem pro regionální spolupráci AV ČR, reg. č. R200402101. Instalace Jižní spektroskopické observatoře Hvězdárny Valašské Meziříčí v Chile je součástí projektu KKC (Kulturní a kreativní centrum), spolufinancovaného Evropskou unií a Národním plánem obnovy, v rámci výzvy č. 0231/2022 – Rozvoj regionálních kulturních a kreativních center (reg. č. projektu 0231000014), administrovaného Ministerstvem kultury České republiky. Náklady na instalaci byly hrazeny ze spolufinancování poskytnutého Zlínským krajem. Děkujeme za podporu konsorciu PLATOSpec, které poskytlo možnost umístění spektrálních kamer a spolupráci při instalaci a provozu. Projekt PLATOSpec byl postaven a je provozován konsorciem složeným z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově v České republice (ASU), Durynské státní observatoře (Thüringer Landessternwarte - Německo), University Catholica v Chile (PUC - Chile), mezi menší partnery patří Masarykova univerzita (Česká republika), Univerzita Adolfa Ibaneze (Chile) a Ústav pro fyziku plazmatu Akademie věd ČR (Česká republika). Financování modernizace 1,52m dalekohledu zajistila AsU a osobní náklady byly částečně hrazeny z grantu LTT-20015. Financování výstavby PLATOSpec poskytl Svobodný stát Durynsko, zastoupený „Durynským ministerstvem školství, vědy a kultury“ v rámci „Směrnice o podpoře výzkumu“ a Německé centrum pro letectví a cestovní ruch (DLR). Finanční podpora pozorování je v rámci institucionální podpory rozvoje výzkumné organizace Masarykovy univerzity. Využití 1,52m dalekohledu bylo umožněno díky dohodě mezi ESO a konsorciem PLATOSpec. Instalace stanice El Sauce byla umožněna na soukromé observatoři El Sauce ve spolupráci se společností OBSTECH SpA.