Videopozorování meteorů v síti CEMeNt v lednu a únoru 2025

Obdobím aktivity meteorického roje Quadrantid na počátku ledna končí vysoká aktivita meteorických rojů, která začíná každoročně v červenci. Stejně tak aktivita sporadického pozadí klesá ke svému ročnímu minimu, které nastává v březnu a dubnu. Obecně pak bývá období od ledna do dubna nazýváno „Velká jarní díra“, neboť v činnosti jsou pouze ojedinělé slabé meteorické roje, převážně pocházející z antihelionového zdroje. Nepříznivé zimní počasí je rovněž překážkou pro pozorování meteorů, na níže položených stanicích se často projevuje typický fenomén podzimních a zimních měsíců – inverzní charakter počasí. Tento fakt má za následek nepříznivý vliv na počet párovaných meteorů a tím i na počet vícestaničních drah. Maximum meteorického roje Quadrantid v roce 2025 připadlo právě na období charakteristického zimního počasí a na stanicích sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) bylo možné pozorovat pouze ojedinělé meteory tohoto silného roje. Celkově ovšem bylo počasí během ledna a února příznivé, v lednu se podařilo zaznamenat alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě ve 22 nocích, v únoru pak v 21 nocích.

Maximum meteorického roje Quadrantid nastalo v dopoledních hodinách 3. 1. 2025, kamery sítě CEMeNt zaznamenaly celkem 79 vícestaničních drah Quadrantid. Podle grafu vizuální aktivity IMO VMDB (International Meteor Organization Visual Meteor Database) dosáhla maximální korigovaná hodinová frekvence Quadrantid v letošním roce 49,6 ± 4,0 meteorů, maximum nastalo 3. 1. 2025 v 9:55 UT. Aktivita meteorického roje Quadrantid tedy byla v letošním roce podprůměrná, pozorování aktivity před maximem ráno 3. 1. 2025 navíc ve střední Evropě prakticky znemožnila nízká oblačnost.

V roce 2015 (10. 1. ve 2:50 UT) byl zaznamenán outburst meteorického roje kappa Cancrid, pozorován byl jak video stanicemi, tak také radiovými stanicemi určenými pro pozorování meteorů. Aktivita roje byla nalezena rovněž v datech z roku 2016, a to v databázích IMO VMN (IMO Video Network) a SonotaCo. V roce 2025 nebyla v síti CEMeNt zaznamenána ani jedna dráha meteoru z tohoto roje, který má pravděpodobně nepravidelnou aktivitu, pozorovaná maxima činnosti pak budou souviset s oběžnou periodou neznámého mateřského tělesa kometárního původu.

Obr. 1: Celková 2D projekce vícestaničních atmosférických drah zaznamenaných v síti CEMeNt v lednu 2025. Autor: Jakub Koukal	Obr. 2: Celková 2D projekce vícestaničních atmosférických drah zaznamenaných v síti CEMeNt v únoru 2025. Autor: Jakub Koukal

Obr. 3: Radianty rojových i sporadických vícestaničních meteorů zaznamenaných v síti CEMeNt v lednu a únoru 2025. Pro zobrazení je použita sinusoidální projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal

V lednu (1. 1. 2025) byla provedena změna snímací kamery na stanici Jablonec (SK, Jakub Kapuš), stávající CCD kamera Watec 902 H2 Ultimate byla vyměněna za systém s CMOS kamerou s čipem Sony Starvis IMX 327 LQR, tato kamera pracuje s FHD rozlišením 1920 × 1080 px (2.1 MPx) a se snímkovací frekvencí 30 fps. Použitý objektiv s vysokou světelností Starlight (f/0,95) s fixním ohniskem (4 mm) v dané konfiguraci poskytuje zorné pole 89 (± 1) × 50°. Od ledna 2025 je rovněž v provozu mobilní kamera vybavená systémem s CMOS kamerou s čipem Sony Starvis IMX 290 LQR, která je provozována střídavě v lokaci Zlín a Púchov (CZ/SK, Alexandra Mikušková). Kamera pracuje s FHD rozlišením 1920 × 1080 px (2.1 MPx) a se snímkovací frekvencí 30 fps. Použitý objektiv s vysokou světelností Starlight (f/0,95) s fixním ohniskem (4 mm) v dané konfiguraci poskytuje zorné pole 89 (± 1) × 50°.

Obr. 4: Projekce vícestaničních drah meteorů, které patří k meteorickému roji Quadrantid (QUA), ve Sluneční soustavě. Celkem bylo zaznamenáno 79 vícestaničních drah meteorického roje QUA v lednu 2025. Autor: Jakub Koukal	Obr. 5: Skládaný snímek 820 meteorů zaznamenaných systémem FHD IMX 327 na stanici Jablonec N během ledna 2025. Autor: Jakub Koukal

V lednu 2025 bylo kamerami sítě CEMeNt zaznamenáno 6 610 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 1 364 vícestaničních drah (Obr. 1, 3). K dnešnímu datu nejsou do zpracování zahrnuta pozorování ze stanic z vnějšího perimetru sítě, a to z Rokycan (CZ), Plzně (CZ), Karlových Varů (CZ), Blahové (SK) a Zvolenské Slatiny (SK), jejichž zpracování není dokončeno.

Tab. 1: Přehled počtů vícestaničních drah jednotlivých meteorických rojů zaznamenaných v síti CEMeNt v lednu a únoru 2025. Autor: Jakub Koukal

V únoru 2025 bylo kamerami sítě CEMeNt zaznamenáno 9 594 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 2 229 vícestaničních drah (Obr. 2, 3). K dnešnímu datu nejsou do zpracování zahrnuta pozorování ze stanic z vnějšího perimetru sítě, a to z Rokycan (CZ), Plzně (CZ), Karlových Varů (CZ), Blahové (SK) a Zvolenské Slatiny (SK), jejichž zpracování není dokončeno.

Nejvíce vícestaničních drah (Tab. 1) patří ke sporadickému pozadí (3 027 drah), následuje meteorický roj Quadrantid (79 drah, Obr. 4) a pak další slabší meteorické roje, včetně členů antihelionového zdroje s radianty ve Vlasech Bereniky, Raku a Lvu. Počet jednostaničních meteorů (stejně jako vícestaničnch drah) je historicky vůbec nejvyšší v rámci sítě CEMeNt za celou její historii od roku 2009. Efektivita párování v únoru 2025 vzrostla na 67,5 %, což je nejvyšší hodnota efektivity párování v historii sítě. Dva ze tří jednostaničních meteorů byly tedy párovány s jednostaničním meteorem na jiné stanici, poměr stanice/dráha vzrostl na 2,91 v únoru 2025. Celkem bylo v letošním roce doposud (k 28. 2. 2025) zaznamenáno 16 204 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 3 593 vícestaničních drah (Tab. 2).

Tab. 2: Přehled počtu zaznamenaných a párovaných meteorů v roce 2025 na stanicích sítě CEMeNt. Autor: Jakub Koukal

Obr. 6: Jasný bolid zaznamenaný kamerou MAR SE na stanici Maruška. Bolid patřil ke sporadickým meteorům, počátek ablační dráhy byl ve výšce 97,8 km a její konec byl ve výšce 67,3 km nad povrchem Země. Bolid dosáhl maximální absolutní jasnosti -5,1 mag. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.	Obr. 7: Jasný bolid zaznamenaný kamerou MAR SW na stanici Maruška. Bolid patřil ke sporadickým meteorům, počátek ablační dráhy byl ve výšce 109,8 km a její konec byl ve výšce 78,7 km nad povrchem Země. Bolid dosáhl maximální absolutní jasnosti -6,7 mag. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o.

Poděkování

Poděkování patří společnostem DEZA, a. s. a CS CABOT, spol. s r. o., které přispěly na pořízení vybavení pro FHD stanice umístěné na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. a také v rámci sítě CEMeNt. Poděkování patří všem partnerským hvězdárnám (Ždánice, Vsetín, Rokycany, Plzeň, Karlovy Vary, Partizánske, Kysucké Nové Mesto) a také soukromým majitelům stanic (Milan Čermák, Richard Kačerek, Jakub Kapuš, Tibor Csorgei, Vladimír Bahýl) za podporu aktivit a růstu sítě. Poděkování dále patří všem zainteresovaným institucím za podporu aktivit a růstu sítě. Projekt RPOS (Rozvoj přeshraniční observační sítě) byl spolufinancován z programu Fond malých projektů programu Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika 2014 – 2020, kód výzvy 5/FMP/11b, reg. č. CZ/FMP/11b/05/058. Projekty KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů) a RPKS (Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání) byly realizovány hvězdárnami Valašské Meziříčí (ČR) a Kysucké Nové Mesto (SR) v kooperaci se SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu). Projekty byly spolufinancovány z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007-2013. Projekt nákupu a provozu spektroskopických kamer s vysokým rozlišením je částečně dotován Programem pro regionální spolupráci AV ČR, reg. č. R200402101.