Aktuality AK

Dlouho se předpokládalo, že se kulové hvězdokupy zformovaly krátce po vzniku samotného vesmíru. Avšak nové výzkumy na univerzitách ve Warwicku a v Aucklandu vedou k závěru, že mohou být staré pouze 9 miliard roků. Objev vnesl pochybnosti do současných teorií, které se týkají vzniku galaxií včetně Mléčné dráhy. V naší Galaxii je v současné době známo 150 až 180 kulových hvězdokup.

Už od doby, kdy sonda NASA s názvem Voyager 1 prolétla v březnu 1979 kolem obří planety Sluneční soustavy, astronomové uvažovali nad původem blesků na Jupiteru. Toto setkání potvrdilo přítomnost blesků na Jupiteru, o jejichž existenci uvažovali astronomové po staletí. Avšak když dnes již letitý průzkumník prosvištěl kolem obří planety, získaná data ukázala, že s bleskovými výboji spřažené rádiové signály detailně neodpovídají rádiovým signálům vznikajícím při výbojích blesků na naší planetě.

Hledání života na planetách mimo Sluneční soustavu je velmi obtížné, ale co pozorování jejich měsíců? V článku publikovaném ve vědeckém časopise Astrophysical Journal astronomové z University of California, Riverside a University of Southern Queensland identifikovali více než 100 obřích planet, které mohou potenciálně vlastnit měsíce poskytující vhodné podmínky pro život. Jejich práce bude návodem pro konstrukci budoucích dalekohledů, které by mohly sloužit k detekci těchto možných měsíců a pro pozorování prozrazující signály života (tzv. biomarkery) v jejich atmosférách.

Otázky, jestli mohou existovat i jiné vesmíry jako součást velkého multiversa (mnohovesmíru) a jestli v nich mohou být příznivé podmínky pro život, jsou palčivým problémem současné kosmologie. Nyní nové výzkumy – publikované ve dvou článcích v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society – ukázaly, že život by potenciálně mohl být přítomen v celém multiversu, pokud ovšem existuje. Klíčem k tomu je temná (skrytá) energie, která přirozeně prostupuje veškerý prostor a zvyšuje rychlost rozpínání vesmíru.

Při pohledu z vesmíru na hladinu oceánu to vypadá, že Země je téměř celá zaplavená vodou. Avšak naše rodná planeta je téměř pouští v porovnání s některými dalšími tělesy Sluneční soustavy, pokud jde o celkové množství kapalné vody na Zemi vzhledem k její velikosti. Například Jupiterův měsíc Europa, který je dokonce menší než náš Měsíc a je pokryt silnou ledovou kůrou. Na základě výzkumů Europy kosmickými sondami však bylo zjištěno, že obsahuje asi dvakrát více vody než Země. Dokonce i maličké Pluto může mít oceán téměř tak velký, jako má naše planeta.

Dvě blízké supernovy, které explodovaly přibližně před 2,5 miliónem a před 8 milióny roků mohly mít za následek postupné zničení ozónové vrstvy na Zemi, což zřejmě mělo nepříznivé důsledky pro pozemský život. Zejména před 2,5 miliónem roků se podmínky na Zemi měnily velmi dramaticky. Období pliocénu, které bylo velmi teplou a klidnou epochou ve vývoji Země, skončilo.

Astronomové vypátrali nejrychleji rostoucí supermasivní černou díru, jaká byla dosud ve vesmíru pozorována. Má nezřízenou chuť k jídlu – spořádá materiál v ekvivalentu hmotnosti našeho Slunce v průměru jednou za dva dny. K objevu této monstrózní černé díry museli astronomové proniknout pohledem zhruba 12 miliard světelných roků do hlubin vesmíru – což rovněž znamená, že černou díru spatřili ve stavu, jak vypadala před 12 miliardami let, ne příliš dlouho po Velkém třesku.