Aktuality AK

Vědecký tým pod vedením pracovníků University of Hawaii at Mānoa poskytnul odpověď na klíčovou otázku týkající se povrchu Saturnova měsíce Titan. Radarový snímek povrchových útvarů pořízený sondou Cassini zachycuje tmavé pruhy vytvarované z písečných dun organické povahy, které se táhnou v oblasti rovníku na značnou vzdálenost.

Pokud bychom se vrátili zpět v čase do doby před 3,5 miliardami roků, jak by asi mohla vypadat planeta Mars? Astronomové NASA využívající data z roveru Curiosity publikovali na základě jeho pozorování vizualizovanou představu, jak to asi kdysi dávno vypadalo na Marsu v oblasti přistání tohoto dlouhodobě fungujícího robota. Dno kráteru Gale připomínalo solná jezera v oblasti Altiplano v Jižní Americe.

Před půl miliardou roků vládli našim mořím trilobiti a pevniny byly sterilními pouštěmi. V té době si severní a jižní magnetický pól vyměňovaly polohy skoro 80× za pouhých několik miliónů roků, přičemž zde existovalo z geomagnetického hlediska nejvíce chaotické období v historii naší planety. Geologové z Ruské akademie věd a z Institut de Physique du Globe de Paris ve Francii měřili orientaci drobných zmagnetizovaných částic ve vzorcích horniny odebraných na severovýchodní Sibiři. Zdrojem byl soubor vzorků z rozdrobených skal vyčnívajících z řeky Chorbusuonka – pozůstatek z doby před 500 milióny roků, kdy zdejší krajina byla pokrytá vodou.

Planeta Saturn se stala novým králem – alespoň co se týká počtu měsíců – právě přeskočila Jupitera. Tým astronomů, jehož vedoucím byl Scott S. Sheppard z Carnegie Institution for Science, objevil 20 nových satelitů kroužících kolem Saturnu. Tím vzrostl počet měsíců u planety s nápadným prstencem na 82 a byl tak překonán jejich počet u planety Jupiter, u níž bylo objeveno zatím 79 satelitů. Objev oznámilo Centrum pro malé planetky Mezinárodní astronomické unie IAU (International Astronomical Union's Minor Planet Center).

Nové druhy organických sloučenin, součástí aminokyselin, byly detekovány v gejzírech tryskajících z povrchu Saturnova měsíce Enceladus. Toto zjištění je výsledkem stále probíhajícího důkladného výzkumu dat získaných v rámci mise Cassini. Mohutné hydrotermální průduchy vyvrhují materiál z nitra měsíce Enceladus, který je následně smíchán s vodou z hlubokého podpovrchového oceánu Enceladu ještě předtím, než je tato směs vyvržena do okolního prostoru v podobě vodní páry a ledových krystalků. Nově objevené molekuly kondenzují na povrchu krystalků ledu, kde byla ve sloučeninách zjištěna přítomnost dusíku a kyslíku.

Venuše měla na svém povrchu po dobu 2 až 3 miliard roků podmínky umožňující přítomnost kapalné vody až do doby, kdy dramatická proměna započatá před 700 milióny roků doslova přetvořila zhruba 80 % povrchu planety. Studie, kterou prezentoval na EPSC-DPS Joint Meeting 2019 Michael Way z Goddard Institute for Space Science, poskytla nový pohled na historii klimatu na Venuši a může mít význam i pro obyvatelnost exoplanet na podobných drahách kolem svých mateřských planet.

Podle nové studie, kterou zveřejnili astronomové z univerzity Adama Mickiewicze v Poznani a z kosmického výzkumného centra Polské akademie věd vyplývá, že druhý mezihvězdný návštěvník Sluneční soustavy – kometa 2I/Borisov – k nám nejpravděpodobněji přilétl ve směru od binární hvězdné soustavy, dvojice červených trpaslíků Kruger 60.

Astrofyzikové Jon Hakkila z College of Charleston a Robert Nemiroff z Michigan Technological University publikovali vědeckou zprávu, z které vyplývá, že výtrysky hmoty z černé díry vytvářející záblesky záření gama, mohou skutečně překročit rychlost světla v obklopujícím plynném oblaku, aniž by tím byla porušena Einsteinova teorie relativity.