Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Aktuality AK

Chemikálie objevené v horninách na Marsu pojízdnou laboratoří NASA s názvem Curiosity napovídají, že atmosféra Rudé planety kdysi obsahovala mnohem více kyslíku než dnes. Výzkumníci objevili vysoké hodnoty oxidů manganu na základě výzkumu pomocí laserového děla na palubě Curiosity. To spolu s dalšími objevy – jako je například důkaz existence dávných jezer – vede k předpokladu většího množství kyslíku v atmosféře mladého Marsu a odhaluje, jak sousední planeta Země kdysi mohla vypadat.

Nový obrázek získaný 16. května 2016 Hubbleovým vesmírným teleskopem potvrdil přítomnost temné skvrny v atmosféře Neptunu. Ačkoliv přítomnost víru byla zaznamenána již dříve, během průletu sondy Voyager v roce 1989 a také Hubbleovým vesmírným teleskopem v roce 1994, ve 21. století je tomu na Neptunu poprvé.

Ruská agentura Roskosmos hlásí, že byly úspěšně zakončeny zkoušky vědeckých přístrojů kosmické sondy Trace Gas Orbiter (TGO) pro misi ExoMars-2016. Mise ExoMars je společným projektem agentury Roskosmos a Evropské kosmické agentury (ESA) na výzkum Marsu, jeho povrchu, atmosféry a klimatu z oběžné dráhy i z povrchu planety. Projekt otevře novou etapu výzkumu vesmíru pro Evropu a Rusko.

Od průletu sondy NASA s názvem New Horizons kolem Pluta stále přicházejí do řídícího střediska nové a nové informace. Astronomové i nadále data zpracovávají a publikují nové výsledky. Například bylo zjištěno, že na největším měsíci Pluta – Charonu – se nachází mimořádný kaňon, který je delší a hlubší než známý Grand Canyon na Zemi.


Sonda New Horizons prolétla kolem Pluta a jeho měsíců už téměř před rokem. Teprve nyní, v novém balíčku dat, došlo i na Plutův malý měsíc Nix. Nové data poskytují přesvědčivý důkaz o tom, že jeho povrch je pokryt vodním ledem, podobným tomu, co už nedávno sonda objevila na dalším z měsíců Pluta, Hydře. Tento nový výsledek poskytuje další indicie o vzniku satelitního systému Pluta.


Vědcům se podařilo pozorovat přepojení magnetických siločar na Slunci. Při tomto jevu zvaném magnetická rekonexe se uvolňuje velké množství energie a to způsobem hrajícím důležitou roli při ohřevu horních vrstev sluneční atmosféry. Pozorování potvrdilo dřívější teoretické úvahy.

Dne 26. prosince 2015 v 03:38:53 UTC zaznamenali vědci příchod gravitačních vln – zčeření struktury prostoročasu – již podruhé v krátké době. Gravitační vlny byly detekovány dvojicí detektorů LIGO umístěných v Livingstonu (Louisiana) a v Hanfordu (Washington), USA. Observatoře LIGO financuje National Science Foundation (NSF) a byly navrženy, postaveny a jsou řízeny organizacemi Caltech a MIT. Zpráva o objevu byla přijatá k publikování v časopise Physical Review Letters.

Mezinárodní tým astronomů nalezl v otevřené hvězdokupě M 67 nečekaně vysoký počet obřích extrasolárních planet typu horký Jupiter. Pozorování, která přinesla tento překvapivý objev, byla získána pomocí řady dalekohledů a přístrojů, mezi kterými byl také HARPS – spektrograf pracující na observatoři ESO/La Silla. V prostoru hvězdokupy s poměrně vysokou hustotou stálic dochází k častějším interakcím mezi planetami a blízkými hvězdami, což by mohlo nadprůměrný počet velkých a horkých planet vysvětlit.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí