Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Aktuality AK
Evropská kosmická sonda Rosetta byla vypuštěna 2. 3. 2004. Od té doby vykonala 5 oběhů kolem Slunce, přičemž díky gravitačním manévrům při průletech kolem Země (3krát) a kolem Marsu (jedenkrát) „nabrala“ dostatečnou rychlost k dosažení cíle – komety 67P/Churyumov–Gerasimenko. Během letu zkoumala rovněž planetky Steins a Lutetia.
Už několik desetiletí se hovoří – tu méně vážně, tu seriozněji – o realizaci pilotovaného letu na planetu Mars. Jedním z vážných problémů, který je nutné vyřešit, je ochrana posádky před radiací (během letu a po přistání na Marsu nebudou kosmonauti pod ochranou zemského magnetického pole). Přesnější informace o intenzitě záření při letu na Mars poskytly nejnovější kosmické sondy, především americká pojízdná laboratoř Curiosity.
Dvě skupiny astronomů využily mimořádných kvalit Hubblova kosmického dalekohledu HST, přičemž se jim podařilo objevit slabé známky přítomnosti vodní páry v atmosférách pěti vzdálených planet za hranicemi Sluneční soustavy. Přítomnost vodní páry v atmosférách byla objevena již dříve u několika exoplanet obíhajících kolem blízkých hvězd, avšak v tomto případě se jedná o první výzkum na základě průkazných měření, porovnání profilů a intenzity spektrálních čar u několika planetárních soustav.
V souhvězdí Pegasa, ve vzdálenosti 35 000 světelných roků od Země, se nachází toto nádherné seskupení hvězd – kulová hvězdokupa Messier 15 (zkráceně M 15). Její stáří bylo určeno na 12 miliard let (pro porovnání – stáří Slunce je 4,6 miliardy roků). Jedná se tudíž o jednu z nejstarších kulových hvězdokup, které jsou součástí naší Galaxie.
ESO dostane darem planetárium a návštěvnické centrum, které vyroste v areálu ředitelství ESO v Garchingu u Mnichova (Německo). Nové zařízení bude velkolepou výkladní skříní astronomie určenou široké veřejnosti. Projekt se stane skutečností díky nadaci Klause Tschira, která nabídla uhrazení veškerých stavebních nákladů.
Velký Magellanův oblak patří k nejbližším sousedním galaxiím. Astronomové nedávno využili výkonný dalekohled ESO/VLT (Very Large Telescope) k zaznamenání jednoho méně známého zákoutí této galaxie. Snímek zachycuje oblak plynu a prachu, ve kterém vznikají nové horké hvězdy a ty formují okolní plyn do neobvyklých tvarů. Na záběru jsou však patrné rovněž následky hvězdné smrti – vláknité struktury, které vznikly následkem exploze supernovy.
Tento snímek komety C/2012 S1 (ISON) byl pořízen v pátek 15. listopadu 2013 pomocí národního dalekohledu TRAPPIST, který pracuje na observatoři ESO/La Silla. Kometa ISON byla objevena v září 2012 a na konci listopadu 2013 projde přísluním v těsné blízkosti Slunce. Snímek byl zveřejněn 18. listopadu 2013 jako Obrázek týdne Evropské jižní observatoře.
Jasně zářící objekt na snímku, který pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST, je nejbližší hvězda vzhledem ke Slunci: Proxima Centauri. Nachází se ve vzdálenosti 4,24 světelného roku od Země. Její poloha se promítá do souhvězdí Kentaura na jižní obloze. Ačkoliv se na snímku zdá být velmi jasná, přesto při pohledu pouhým okem není viditelná.
Astronomové ESO pořídili dosud nejlepší snímek podivného oblaku kolem hvězdokupy NGC 3572. Tento nový záběr ukazuje, jakým způsobem hvězdný vítr vycházející ze skupiny mladých hvězd přetvořil oblaka plynu a prachu do podoby bublin, oblouků a podivných útvarů známých jako sloní choboty. Nejjasnější hvězdy této hvězdokupy jsou mnohem hmotnější než Slunce a zakončí svůj krátký život explozí supernovy.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz