V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Většina z nás již mnohokrát pozorovala Měsíc v úplňku vycházející nad vzdáleným obzorem. Podívaná je to zcela jistě zajímavá. Nyní si představte místo Měsíce obří plynnou planetu o průměru 3krát větším, která se objeví nad obzorem planety, jejíž povrch je pokryt žhavou lávou. Tato cizí vyhlídka se nachází v nově objevené planetární soustavě Kepler-36.
Americká kosmická sonda Cassini stále bezchybně funguje na oběžné dráze kolem Saturnu. Titan, největší měsíc planety Saturn, vypadá na pořízeném snímku jako by byl navlečený na tenkou napnutou „šňůru“ Saturnova prstence, který vrhá stín na jižní polokouli obří plynné planety.
Dalekohled ESO/VLT pořídil dosud nejdetailnější snímek působivé části hvězdné porodnice NGC 6357. Na tomto záběru je zachyceno mnoho mladých horkých hvězd, zářivých oblaků plynu a neobvyklých prachových útvarů, které vznikly působením intenzivního ultrafialového záření a mohutných proudů nabitých částic vyvrhovaných mladými hvězdami.
Objekty NGC 3314A a NGC 3314B vypadají podobně, jako kdyby se nacházely uprostřed procesu probíhající galaktické srážky. Avšak ve skutečnosti je dělí vzdálenost několika desítek miliónů světelných roků prázdného prostoru. Jejich zdánlivá blízkost je pouze dílem perspektivy.
Americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997) stále bezchybně funguje na oběžné dráze kolem planety Saturn, kde mj. pořídila z dálky tuto fotografii Saturnova prstence. Před prstencem lze spatřit „světlo“ malého měsíce planety s názvem Epimetheus o průměru 113 km.
Tvorba terestrických planet vyžaduje suroviny, které nebyly v rané historii vývoje vesmíru k dispozici. Velký třesk zaplnil vesmír pouze vodíkem a héliem. Chemické prvky jako křemík a kyslík – klíčové složky hornin – musely být postupně vytvořeny v nitrech hvězd. Avšak jak dlouho to trvalo?
Astronomové z University of Texas, Austin a Wesleyan University použili dalekohled Hobby-Eberly Telescope na UT Austin’s McDonald Observatory k potvrzení předpokladu, že se exoplanety velikosti Jupiteru v blízkých planetárních soustavách vypařují (i když nesmírně pomalu), protože jsou ovlivňovány mateřskou hvězdou.
Dřívější odhady předpokládaly stejný počet hnědých trpaslíků jako ostatních hvězd. Avšak jejich první sčítání na základě pozorování družicí WISE ukazuje, že jeden hnědý trpaslík připadá zhruba na 6 hvězd. Když se astronomové „seznámili a pozdravili“ s novými sousedy, družice WISE je překvapila: hnědých trpaslíků je v okolí Slunce daleko méně, než se předpokládalo.
ESO buduje největší dalekohled na světě v optickém/infračerveném oboru. Na svém dnešním zasedání v Garchingu rada ESO schválila program European Extremely Large Telescope (E-ELT), očekávajíc potvrzení čtyř takzvaných "ad referendum" hlasů. Dalekohled E-ELT zahájí svůj provoz v příštím desetiletí.
Bohužel, hvězdy nemají vystaven vlastní rodný list. A tak musí astronomové velmi pracně zjišťovat jejich věk. Znalost stáří hvězd je rozhodující pro zjištění, jakým způsobem naše Galaxie zvětšovala své rozměry v průběhu věků v důsledku pohlcování menších galaxií.