Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Aktuality AK

Jak již bylo zjištěno dříve, kolem jasné hvězdy Fomalhaut existuje nápadný disk, který je zásobárnou materiálu pro vznik planet. Hvězda se nachází ve vzdálenosti přibližně 25 světelných roků od Země. Díky této malé vzdálenosti jsme u ní byli schopni objevit spoustu charakteristických detailů: od teplého vnitřního disku v blízkosti hvězdy až po vzdálenější studený disk, který je jakousi obdobou Kuiperova pásu ve Sluneční soustavě.


Po téměř celé desetiletí trvajícím vývoji, konstrukci a testování nového přístroje se podařilo astronomům přímo vyfotografovat a analyzovat planety u jiných hvězd než Slunce novým přístrojem pojmenovaným Gemini Planet Imager (GPI). Byl navržen, vyroben a optimalizován pro zobrazování slabých planet v blízkosti jasných hvězd a k průzkumu jejich atmosfér.

Mezinárodní tým astronomů objevil první exoplanetu s hmotností podobnou Zemi na základě pozorování přechodu planety před kotoučkem hvězdy (tzv. tranzitu), která obdržela označení KOI-314c. Jedná se o nejmenší planetu co do hmotnosti a přesně změřeného průměru. Kupodivu, ačkoliv její hmotnost je stejná jako u Země, její průměr je o 60 % větší. Z toho vyplývá, že musí být obklopena mimořádně hustou plynnou atmosférou.

Astronomové zkoumali jednu z mnoha černých děr hvězdného typu v naší Galaxii pomocí rentgenové kosmické observatoře XMM-Newton, provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA. Podařil se jim překvapující objev: družice zaregistrovala doslova koktejl různorodých částic vyvrhovaných z okolí černé díry.

Pozorování provedená pomocí teleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) vůbec poprvé v historii zachytila čerstvě zformované prachové částice v pozůstatcích po explozi nedávné supernovy. Pokud se dostatečné množství tohoto prachu postupně přesune do mezihvězdného prostoru, mohlo by to vysvětlit, jak mnohé galaxie získaly svůj prachem zastřený vzhled.

W49A může být jedním z nejtajemnějších útvarů v naší Galaxii. Tato oblast s probíhající intenzivní tvorbou hvězd září 100krát jasněji než známá mlhovina v Orionu, a to přesto, že je zahalena do oblaku prachu a jen velmi málo viditelného světla a infračerveného záření z ní uniká.

Představte si, že stojíte na travnatém břehu jezera – krásná představa. A nyní si představte, že nejste na Zemi. Zmizela veškerá vegetace, teplota klesla na -179 °C a obloha nad vámi má bledě oranžový odstín. Navzdory tomu, že vane ledový vítr, tmavý povrch jezera kupodivu postrádá sebemenší vlnky. Vítejte na břehu velkého jezera Ligea Mare, které se nachází na Saturnově měsíci Titanu.

V sobotu 14. prosince 2013 úspěšně přistála na Měsíci čínská kosmická sonda Chang´e-3, která na jeho povrch dopravila první čínskou pojízdnou laboratoř Yutu. Přestože v posledních letech bylo k Měsíci vysláno několik kosmických sond (včetně dvou čínských), tak pokud se týká přistání, je to vskutku ojedinělá událost.

Mám pro vás dvě zprávy o naší Zemi – jednu dobrou a jednu špatnou. Kterou chcete slyšet dřív? Tak dobře – napřed tu špatnou. Se vzrůstajícím výkonem Slunce stoupne teplota na Zemi natolik, že se postupně zcela vypaří i voda v oceánech. A ta dobrá zpráva spočívá v tom, že k tomu nedojde dříve než asi za miliardu roků.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí