Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


02.07.2025
Ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu

V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně. 

30.06.2025
Hvězdárna 70: Pomaturitní studium astronomie

Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."

19.05.2025
Rozhovor s Pavlem Gabzdylem

Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

Letní metanová obloha na TritonuPodle dosud první infračervené analýzy atmosféry Neptunova měsíce Triton je na jeho jižní polokouli léto v plném proudu. Tým astronomů pracujících s dalekohledem ESO/VLT objevil v atmosféře měsíce oxid uhelnatý a poprvé ze Země detekoval přítomnost metanu. Pozorování také odhalila, že jemná atmosféra podléhá sezonním vlivům, její mohutnost se při zahřátí zvětšuje.
Přijďte se podívat na Merkur a VenušiVečerní západní obzor je v první polovině dubna 2010 doslova ozdoben dvojicí jasných objektů. Jedná se o planety Venuši a Merkur, které se koncem března na dobu asi tří týdnů staly blízkými sousedy na obloze. Máte tak neobvyklou možnost si je prohlédnout společně a v případě Merkuru příležitost, jak jej pohodlně nalézt i pouhým okem.
Záhadný Saturnův měsíc MimasObrázek ukazuje neočekávaný a zvláštní charakter průběhu denních teplot, objevený na Saturnově malém vnitřním měsíci Mimas o průměru pouhých 396 km. Data byla získána pomocí infračerveného spektrometru CIRS na sondě Cassini.
Mlhovina dvou tváříESO zveřejnila záběr málo známé slabé mlhoviny Gum 19, která se na infračervených záběrech zdá napůl světlá a napůl temná. Z pravé strany je horký vodík ozařován superobří modrou hvězdou známou jako V391 Velorum. Na rozhraní zářícího a temného pásma dochází ke zrodu nových hvězd.
Diamantové moře na NeptunuAstronomové se domnívají, že obří plynné planety Uran a Neptun jsou tvořeny z 10 procent uhlíkem. Za obrovských tlaků a teplot, které panují v jejich nitrech, zde mohl vzniknout oceán kapalných diamantů.
Na Jupiteru prší héliumUvnitř planety Jupiter jsou tak nezvyklé podmínky, že podle předpovědi vědců University of California, Berkeley, hélium kondenzuje do kapiček, které padají dolů v podobě héliového deště.
Nejstarší černé díry ve vesmíruAstronomové objevili dvě z nejranějších superhmotných černých děr ve vesmíru. Tento objev, založený především na pozorování prostřednictvím kosmické observatoře Spitzer Space Telescope, umožní lépe porozumět podstatě našeho vesmíru a vzniku prvních černých děr, galaxií a hvězd.
Vysvětleno, proč přehlídky nevidí 90 procent vzdálených galaxiíDíky extrémně hloubkové přehlídce, provedené pomocí dalekohledu ESO/VLT a unikátního speciálně připraveného filtru astronomové potvrdili, že přes mnohé přehlídkové projekty vzdáleného vesmíru zůstává neobjevena značná část galaxií, jejichž světlo k nám putuje více jak 10 miliard let.
APEX poprvé sleduje hvězdotvorbu ve vzdálené galaxiiDíky náhodnému objevu dalekohledem APEX astronomové poprvé přímo změřili velikost a jasnost oblastí zrodu hvězd ve velmi vzdálené galaxii. Ta je od nás natolik vzdálena, že světlo, které dnes vidíme, ji opustilo před deseti miliardami let. Obraz galaxie je zvětšen pomocí kosmické gravitační čočky, což nám poskytuje opravdu detailní pohled, který by jinak nebyl možný.
Zářící Velká rudá skvrnaNové převratné záběry pořízené v infračerveném oboru pomocí dalekohledu ESO/VLT i dalších velkých pozemních přístrojů zviditelňují víry teplejšího plynu a doposud nepozorované chladné oblasti uvnitř Jupiterovy Velké rudé skvrny. Astronomové tak poprvé v historii mohou vytvořit takřka synoptickou mapu zachycující detailně poměry uvnitř této obří bouře.
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz