Aktuality AK

Astronomové často zaměřují své dalekohledy na velmi mladé hvězdy. Jedním z důvodů je, aby uviděli, jak vznikla naše Sluneční soustava. Nedávno objevili hvězdné „novorozeně“ prakticky za humny, velmi blízko Sluneční soustavy. Hvězda pojmenovaná AP Columbae je tak mladá, že v jejím nitru ještě nebyly zažehnuty nukleární reakce.

Nové výzkumy ukazují, že některé staré hvězdy v naší Galaxii mohou představovat tikající „časované bomby“ – pokud taková hvězda podstatně sníží rychlost své rotace pod kritickou hranici, může nastat exploze v podobě supernovy typu Ia. Tisíce těchto „časovaných bomb“ mohou být roztroušené po celé naší Galaxii.

Pojízdný robot Opportunity (start 7. 7. 2003) je již postarší „průzkumník“, avšak stále je ještě čiperný a může pohlížet přes okraj obrovského impaktního kráteru nazvaného Endeavour, čímž vstupuje do své nové fáze výzkumu Marsu.

Jednou z nejjasnějších komet roku 2011 bude podle současných předpokladů dlouhoperiodická C/2009 P1 (Garradd). Již v současnosti je pozorovatelná malými dalekohledy a ve středně velkých přístrojích je již nyní za bezměsíčné noci ozdobou podzimní oblohy.

Astronomové využívající kosmický dalekohled NASA s názvem Chandra X-ray Observatory objevili první dvojici supermasivních černých děr ve spirální galaxii, která je podobná té naší. Dvojice černých děr, která je od Země vzdálena přibližně 160 miliónů světelných roků, je zatím nejbližší takovouto známou soustavou.

S posledním dnem letošních prázdnin skončil také významný projekt v rámci Operačního programu Přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007-2013, jehož cíle naplňovala naše hvězdárna přesně 12 měsíců. Projekt s názvem Výstavou ke spolupráci a poznání jsme realizovali společně s naším partnerem - Kysuckou hvězdárnou v Kysuckom Novom Meste.

S výsledky realizace projektu jsme velmi spokojeni a věříme, že jsou spokojeni i všichni žáci a studenti, kteří jej mohli v předchozím školním roce plně využívat. I když projekt končí, jeho aktivity a možnosti využití nadále pokračují.

Seznamte se s úspěšným projektem, který může využít třeba i vaše škola.

Kosmická sonda NASA s názvem Cassini, která již od července 2004 krouží kolem planety Saturn, pořídila během průletu, který se uskutečnil 25. srpna 2011, nové fotografie podivně tvarovaného měsíce Hyperion. Snímky byly získány v době, kdy sonda prolétala kolem měsíce ve vzdálenosti přibližně 25 000 km.

Naše Galaxie má dostatečné množství hmoty pro průběžnou tvorbu hvězd, a to díky robustním oblakům ionizovaného plynu, která padají „dolů“ z okolního halo a z mezigalaktického prostoru. Mléčná dráha by rychle spotřebovala svoji zásobu plynu na stavbu hvězd, pokud by nebyl k dispozici nový materiál opět doplňující jeho množství.